Juliánské datum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Juliánské datum, též juliánský den (značka JD nebo JDT), je spojitá časová škála, používaná v astronomii, zejména po sledování dlouhých a periodických časových úseků. Je definována jako počet dní (tj. úseků dlouhých 86 400 sekund), které uplynuly od poledne světového času dne 1. ledna roku 4713 př. n. l. podle proleptického Juliánského kalendáře (případně též 24. listopadu 4714 př.n.l podle proleptického Gregoriánského kalendáře). Zapisuje se jako desetinné číslo, přičemž zlomková část čísla odpovídá příslušnému dílu dne. Mnohdy se v zápisu čísla vypouštějí mezery mezi číslicemi za miliony a tisíci.

Juliánské datum je používáno zejména pro určování specifických okamžiků v pohybu nebeských těles (hvězd, planet, planetek, komet), např. u planet průchodů na oběžné dráze perihelem nebo stanovení okamžiku, ke kterému jsou elementy dráhy stanoveny (tzv. epocha). Používá se také jako časová škála při určování periody u proměnných hvězd.

Používání juliánského data navrhl francouzský matematik a astronom Joseph Scaliger na počátku 17. století. Pojmenoval tuto časovou škálu podle jména svého otce Julia.

Srovnání s kalendářním datem[editovat | editovat zdroj]

Okamžik 1. ledna 2014 00:00:00 UTC odpovídá 2 456 658,5 JD.

Algoritmus pro výpočet[editovat | editovat zdroj]

Proměnné:

  • Y = rok. Pokud se jedná o rok před naším letopočtem, je třeba přičíst 1 (místo roku 1 př.n.l. použít 0, místo 100 př.n.l. použít -99) Je to proto, že rok 0 v běžném kalendáři neexistuje.
  • M = měsíc
  • D = den
  • H = hodina UTC
  • M = minuta
  • S = sekunda

Vlastní výpočet:

if(M \leqq 2) \{A=1\} else \{A=0\}
  • Pro leden a únor je A nastaveno na 1, pro ostatní měsíce 0
R = Y + 4800 - A
  • Počet let od roku 4799 př.n.l. Pro leden a únor se odečte ještě jeden rok (proměnná A).
N = M + 12A  - 3
  • Měsíce jsou počítány od března, který dostane číslo 0, únor má číslo 11. Posunutí je provedeno proto, aby se únor s netypickým a navíc proměnným počtem dnů ocitl na konci takto upraveného roku.
E = D + \left\lfloor\frac{153N + 2}{5}\right\rfloor
  • Závorky označují celou část čísla. Tento vzorec určí počet dnů, které v roce uplynuly od 1. března (1. březen má číslo 0, 28. únor číslo 364).
  • Samotná celá část (bez přičtené části dne) udává počet dnů v předchozích měsících.


Další výpočet závisí na tom, jestli je vstupní datum podle Juliánského nebo Gregoriánského kalendáře.

Pro dnes již zřídka používaný Juliánský kalendář je výsledný vzorec:

JDN = N + 365R + \left\lfloor\frac{R}{4}\right\rfloor - 32083

Pokud vyjdeme z dnes obvyklého gregoriánského data, je výpočet:

JDN = N + 365R + \left\lfloor\frac{R}{4}\right\rfloor 
- \left\lfloor\frac{R}{100}\right\rfloor  
+ \left\lfloor\frac{R}{400}\right\rfloor - 32045

Úplné juliánské datum má ještě obsahovat údaj o čase. Den podle něj začíná v poledne. Proto je třeba přičíst časový údaj a odečíst 12 hodin: \begin{matrix}J\!D & = & J\!D\!N + \frac{\text{H} - 12}{24} + \frac{\text{M}}{1440} + \frac{\text{S}}{86400}\end{matrix}

Modifikované Juliánské datum[editovat | editovat zdroj]

Modifikované Juliánské datum je časovou škálou užívanou v oboru astronomie. Značí se jako MJD a odvozuje se od veličiny Juliánské datum, označeného JD.

MJD = JD - 2 400 000.5

Okamžik 1. ledna 2014 00:00:00 UTC odpovídá 2 456 658,5 JD a nebo 56 658,0 MJD.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Online kalkulátor pro výpočet JD