Josef Krejčík (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Krejčík
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1895 – 1913
Stranická příslušnost
Členstvímladočeši

Narození1. března 1855
Svojšice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. února 1913 (ve věku 57 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
PříbuzníKarel Krejčík bratr
CommonsCategory:Josef Krejčík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Krejčík (1. března 1855 Svojšice[1][2]6. února 1913 Praha[3][4][5]) byl rakouský a český podnikatel, majitel sochařského a řezbářského závodu a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Reklama Krejčíka v časopise z roku 1893.

Narodil se jako nemanželský syn truhláře Karla Krejčíka a Josefy Kratochvílové ve Svojšicích. Vystudoval průmyslovou školu v Mladé Boleslavi a působil jako řezbář. Pobýval na praxi v západní Evropě (Německo, Holandsko, Belgie, Francie). V Paříži se roku 1880 oženil s Terezií Fričovou (1854-1899)[6]. Od roku 1880 podnikal v Praze, kde si založil sochařskou a řezbářskou firmu. Sídlila v tehdejší Praze VII Bubnech, v domě čp. 501, později v domě čp. 612 (dnes ulice Milady Horákové), který má v průčelí sgrafita s výjevy řemesel podle Mikoláše Alše.[7][8] Prodejna pro zákazníky a sklad zboží byla v centru města, Na Příkopech v domě číslo 33. Jeho podnik nabízel široký sortiment výrobků včetně soch, křížů, kostelních oltářů, rámů, betlémů a nábytku, včetně restaurování. Řada jeho výrobků se dostala také do Ameriky.[9] V roce 1887 získal čestný diplom Spolku architektů a inženýrů pro Království české. V roce 1881 působil Krejčík i jako redaktor Hlasů řemeslnických (toto periodikum ovšem brzy zaniklo) a přispíval do Průmyslových listů. Podílel se na organizování Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 a Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895.[2][4]

Od roku 1893 zasedal v pražské obchodní a živnostenské komoře.[5] V 90. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1895 byl zvolen v kurii obchodních a živnostenských komor (volební obvod Praha) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k mladočeské straně.[2] Uspěl zde i ve volbách v roce 1901[10] a volbách v roce 1908.[11][11][12] Na sněmu se zaměřoval na témata související s podnikáním a zájmy řemeslnictva. Byl členem výkonného výboru mladočeské strany.[5]

Zemřel v únoru 1913 po krátké nemoci.[5]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Synové Karel (* 1884) a Jiří (* 1890), absolvent umělecko-průmyslové školy ve Valašském Meziříčí, pokračovali ve vedení firmy. Josefovým bratrem byl ilustrátor Karel Krejčík.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Krejčíkova díla se dochovala v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jak v původních místech, tak v muzejních sbírkách. Obchodoval také se starými sochami, které z kostelů odvážel při instalaci svých nových oltářů. Například tři barokní sochy světců roku 1902 prodal do sbírek Národního muzea v Praze[13].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Svojšice
  2. a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Antonína v Praze-Holešovicích
  4. a b PORTRÉT TVŮRCE KOSTELNÍCH BETLÉMŮ: Josef Krejčík [online]. betlemy.cz [cit. 2013-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. a b c d Posl. Josef Krejčík. Národní listy. Únor 1913, roč. 53, čís. 37, s. 3. Dostupné online. 
  6. [1] Konskripční přihláška pražských obyvatel
  7. MČ Praha 7: Historické budovy a místa MČ Praha 7. www.praha7.cz [online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-12. 
  8. a b Josef Krejčík. S. 12,13. Sopotnický zpravodaj [online]. Obecní úřad Sopotnice, únor 2013 [cit. 2016-12-12]. S. 12,13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-17. 
  9. ZÁBRANSKÝ, Milan; RODA, Jan. Putování za betlémy České republiky. [s.l.]: Grada Publishing, 2014. 200 s. Dostupné online. ISBN 8024796007. 
  10. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  11. a b http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/003schuz/s003003.htm
  12. Národní politika 3. 3. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196285&picp=&it=0&s=djvu
  13. Kartotéka odd. starších českých dějin Národního muzea, inv.č. H2-5359 až H2-5360
  14. Praha 6. www.kostelycz.cz [online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné online. 
  15. Czumalova nástěnka: U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 3. BŘEZNA 2015 [online]. 2015-03-01 [cit. 2016-12-12]. Dostupné online. 
  16. Chrám světla. druidova.mysteria.cz [online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné online. 
  17. VČELNICE, Město Nová. Prohlídka - Oficiální stránky města Nová Včelnice. www.vcelnice.cz [online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-21. 
  18. ADMINISTRATOR. Kostel Povýšení sv. Kříže. www.kosmonosy-kultura.eu [online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné online. 
  19. Kostel Josefov - Římskokatolická farnost Josefov. www.farnostjosefov.cz [online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-08. 
  20. Přeskačská kázatelna. aterar.cz [online]. Atelier Research & Restore [cit. 2018-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  21. Čech: politický týdenník katolický [online]. 1885 [cit. 2016-12-12]. Dostupné online. 
  22. Kostel sv. Jana Křtitele ve Svratce [online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 
  23. WWW.FARNOSTSVIHOV.ESTRANKY.CZ. Kostel sv. Jana Křtitele v Chudenicích. Římskokatolická farnost Švihov. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21.  Archivováno 21. 9. 2016 na Wayback Machine.
  24. Bohdaneč, kostel Zvěstování Panny Marie. www.krestanskevanoce.cz [online]. [cit. 2016-12-12]. Dostupné online. 
  25. Čech:politický týdenník katolický [online]. 1885 [cit. 2016-12-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]