Josef Cipr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Cipr
Josef Cipr (Moravská orlice 1931)
Josef Cipr (Moravská orlice 1931)
Narození16. února 1881
Kounice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. října 1956 (ve věku 75 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
PseudonymIvan Hrozný
Povoláníúředník, spisovatel, básník, prozaik, překladatel a redaktor
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Cipr, příjmení psáno též Cipper (16. února 1881 Dolní Kounice[1]27. října 1956 Brno) byl český (moravský) básník–epigramista a prozaik, povoláním drážní úředník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší potomek v rodině obuvníka v Dolních Kounicích Josefa Cippera a jeho manželky Evy, rozené Kuželové.[1] Maturoval v roce 1901 na brněnské I. české státní reálce a poté nastoupil jako drážní úředník ve Felixdorfu u Vídně, později ve Vídni.[2] Ve Vídni dosáhl hodnosti revidenta.[3]

Po vzniku Československa odešel z Vídně do Brna, kde se stal vrchním inspektorem drah. Byl členem Moravského kola spisovatelů.

Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Příspěvky v tisku[editovat | editovat zdroj]

Podle vlastního vyjádření byly jeho první příspěvky otištěny v Moderní revue.[4] Zásluhou Ivana Olbrachta, který ve vídeňských Dělnických listech soustředil české, ve Vídni žijící literáty, byly v Dělnických listech zveřejňovány i Ciprovy příspěvky.[5]

Dále otiskoval své satirické verše např. v Lidových novinách,[6] Besedách Času[7] a dalších časopisech a denících. Ciprova poezie byla satirického charakteru, někdy formou veršovaných pohádek. Prózu tvořily drobné obrázky z moravského venkova a Vídně.[2]

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Hlavy a hlavičky (Prózy; Praha, Melantrich a Brno, St. Kočí, 1911)
  • Chladnoucí země (verše; , A. Píša, 1918)
  • Plechoví rytíři (Verše satirické, epigramy a losy; Brno, Píša, 1918)
  • Jsemť já z kraje muzikantů (Verše káravé a posměšné, ilustrace Zdeněk Kratochvíl a Josef Lada; Brno, Moravské kolo spisovatelů, 1924)
  • Kamarádi (Verše pro mládež; Brno, Moravské Kolo spisovatelů, 1929)
  • Venkovská pošta (Brno, Moravské kolo spisovatelů, 1929)
  • Po zákonu srdce /(V Brně, Družstvo Moravského Kola Spisovatelů, 1933)
  • Skopolamin (V Brně, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1934)
  • Vinobraní (Čtyři hrozny veršů, autoři Jaroslav Marcha, Stanislav Kovanda, Josef Cipr, Vladimír Kantor, kresby a úprava Václav Mašek]; Ve Velkých Pavlovicích, Vinařské družstvo, 1948)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Dolní Kounice, 1863–1885 [online]. Moravský zemský archiv Brno. Dostupné online. 
  2. a b HÁJKOVÁ, Alena. Josef Cipr. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 360.
  3. die Revidenten. Verordnungs-und Anzeige-Blatt der k.k. General-Direction.... 27. 7. 1918, s. 30. Dostupné online. 
  4. Antonín Gajdoš: Jos. Cipr (rozhovor k padesátinám). Moravská orlice. 15. 2. 1931, s. 5. Dostupné online. 
  5. Petr Záhoř: Ve víru života. Vídeňské noviny. 24. 8. 1936, s. 5. Dostupné online. 
  6. Např. Josef Cipr: Honza. Lidové noviny. 10. 4. 1921, s. 7. Dostupné online. ,
  7. Např. Josef Cipr: Fragment dopisu. Besedy Času. 20. 6. 1913, s. 194–195. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]