Josef Bartoň
| MUDr. Josef Bartoň | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. srpna 1899 Morašice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 2. července 1942 Pardubice  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
| Bydliště | Pardubice |
| Národnost | česká |
| Občanství | Československo |
| Vzdělání | vysokoškolské |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | dětský lékař |
| Choť | Emilie Welzová |
| Děti | syn: Ivan (* 1930); dcera: Eliška (provdaná Dusilová) (* 10. července 1931) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Bartoň (25. srpna 1899 Morašice – 2. července 1942 Pardubice) byl český lékař a spolupracovník výsadku Silver A.
Život[editovat | editovat zdroj]
Civilní život[editovat | editovat zdroj]
Josef Bartoň se narodil 25. srpna 1899 v Morašicích v okrese Chrudim v rodině rolníka ve Stojicích Františka Bartoně a jeho manželky Marie. V roce 1917 maturoval na gymnáziu v Chrudimi, roku 1925 dokončil úspěšně studia na lékařské fakultě univerzity Karlovy.[1] Pracoval na dětské klinice v Praze, poté se stal dětským lékařem v Pardubicích, kde měl soukromou ordinaci. V Pardubicích se rovněž spolupodílel na založení Masarykovy ligy proti tuberkulóze. V září 1938 byl Josef Bartoň mobilizován. V roce 1940 zahájil pedagogickou činnost v ústavu pro porodní asistentky.
Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]
Po německé okupaci se Josef Bartoň angažoval v Petičním výboru Věrni zůstaneme a jako jeho zástupce navázal spolupráci s organizací ÚVOD. V lednu 1942 se setkal s Alfrédem Bartošem – velitelem výsadku Silver A. V dubnu téhož roku léčil na žádost Věry Junkové radistu výsadku Jiřího Potůčka, který se v té době ukrýval u Josefa Chrbolky v Mněticích, ze zápalu plic, v květnu pak Alfréda Bartoše při prudkém kloubním revmatismu. Výsadku též po poruše radiostanice Libuše poskytl náhradní zařízení, které měl coby nadšený radioamatér ilegálně uložené ordinaci. Dne 16. června 1942 došlo ke zradě Karla Čurdy, díky kterému se Gestapo dostalo ke jménům a adresám spolupracovníků parašutistů a mimo jiné zatklo Hanu a Václava Krupkovi. V jejich bytě nalezlo i Bartošovi záznamy. Není zřejmé co v nich přesně bylo, pravdou je, že nemohlo jít o konkrétní jména, protože k dalšímu zatýkání docházelo postupně jak byla prolamována konspirace. Josef a Emilie Bartoňovi byli zatčeni 20. června 1942. Josef Bartoň byl 2. července téhož roku (1942) zastřelen spolu s ostatními pardubickými spolupracovníky Silver A na pardubickém zámečku, jeho tělo bylo spáleno v místním krematoriu a popel vysypán do Labe.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1929 se Josef Bartoň oženil s Emilií Welzovou (1904–1942), zpěvačkou a herečkou pardubického divadla. V roce 1930 se manželům narodil syn Ivan a v roce 1931 dcera Eliška. Rodina udržovala přátelství s egyptologem Františkem Lexou a kladla důraz na vlastenectví.
Manželka Emilie Bartoňová byla zatčena spolu s manželem 20. června 1942, byla zavražděna 23. prosince 1942 v plynové komoře koncentračního tábora Osvětim.[2] Děti si k sobě vzala služebná. Syn Ivan (* 1930) vystudoval medicínu, dcera Eliška (vdaná Dusilová) (* 10. července 1931) vystudovala pedagogickou fakultu a stala se učitelkou.[3]
Připomínky Josefa a Emilie Bartoňových[editovat | editovat zdroj]
- Na domě Bartoňových v pardubické Smilově ulici číslo 353 je umístěna pamětní deska manželů Bartoňových.[4]
- Jako ulice Bartoňova je pojmenována jižní část pardubického sídliště Dubina.
- V rámci kompozice pomníku obětem první a druhé světové války ve Stojicích je umístěn i žulový kvádr věnovaný Josefu Bartoňovi a jeho ženě.[5][6] Na pamětním sloupku v levé části pomníku je nápis:
SVĚTLÉ PAMÁTCE / NAŠEHO OBČANA / MUDr. / JOSEFA BARTONĚ / ODB. DĚTSKÉHO LÉKAŘE / V PARDUBICÍCH, / KTERÝ BYL ZA VÁLKY PRO / VLASTENECKOU ČINNOST / DNE 2.ČERVENCE /1942 / V PARDUBICKÉM ZÁMEČKU / NĚMECKÝMI OKUPANTY / UMUČEN. / JEHO CHOŤ UMUČENA / DNE 23.PROSINCE 1942 / V PLYNOVÉ KOMOŘE / V OSWIECIMI.[7]
Josef Bartoň v kultuře[editovat | editovat zdroj]
- Ve filmu Operace Silver A režiséra Jiřího Stracha z roku 2007 hraje postavu Josefa Bartoně Martin Myšička. Jeho jméno je ale změněno na dr. Pavlas. Emilii Bartoňovou představuje Lenka Krobotová.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Úmrtní list Josefa Bartoně (opis z matriky úmrtí) -
Jeho manželka Emilie Bartoňová -
Německy psaný úmrtní list Emilie Bartoňové z KT Osvětim -
Pomník Josefa Bartoně a jeho ženy Emilie v kompozici pomníku obětem první a druhé světové války ve Stojicích (na snímku vpravo) -
Detail pamětního sloupku v pravé části pomníku obětem první a druhé světové války ve Stojicích -
Eliška Dusilová (rozená Bartoňová) – dcera Emilie a Josefa Bartoňových
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriky doktorů UK: Bartoň Josef [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.
- ↑ VELECHOVSKÁ, Michaela. Ženy v životě Pardubic, pohled do společenského a kulturního prostředí Pardubic v meziválečném a válečném období. Olomouc, 2012. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Jana Burešová. s. 119. Dostupné online.
- ↑ Eliška Dusilová (1931) [online]. Paměť národa [cit. 2022-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska manželů Bartoňových na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
- ↑ Pomník první a druhé světové války ve Stojicích na stránkách Břehy.eu
- ↑ Pomník první a druhé světové války ve Stojicích v Evidenci válečných hrobů[nedostupný zdroj]
- ↑ ŠŤASTNÝ, Ivo. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa, 2006-06-10 [cit. 2022-10-23]. Umístění: Stojice, před hřbitovem; (GPS souřadnice: GPS: 49°57’21.129″N, 15°36’53.661″E); Pravá část pomníku je evidována pod číslem: CZE-5311-21836. Dostupné online.
