Jiří Herold
| Prof. Jiří Herold | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Narození | 16. dubna 1875 Rakovník  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 13. listopadu 1934 (ve věku 59 let) Praha  Československo |
| Povolání | hudebník |
| Nástroje | viola |
| Aktivní roky | 1901–1934 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Adolf Herold |
|---|---|
| matka | Marie Knoblochová |
| syn | Jiří Herold |
| strýc | Bohuslav Herold |
| manželka | Markéta Friedlová |
| pravnuk | Ondřej Veselý (herec) |
Jiří Karel Herold (16. dubna 1875 Rakovník[1] – 13. listopadu 1934 Praha) byl český violista, hudební pedagog a houslař. Syn účetního rakovnického pivovaru, klavíristy a varhaníka Adolfa Herolda a Marie Knoblochové. Manžel Markéty Friedlové, otec synů Jana, Aurela a Jiřího. Byl koncertním mistrem České filharmonie, violistou Českého kvarteta a Heroldova kvarteta[2].
Studia
Studoval na konzervatoři v Praze obor housle u profesora Lachnera, později u profesora a ředitele konzervatoře Antonína Bennewitze. Absolvoval v roce 1895.
Koncertní kariéra
Koncertní kariéru zahájil už během studií na konzervatoři, kdy vystoupil ve 4. ročníku v Rudolfinu s koncertem pro dvoje housle, v 6. ročníku pak se spolužáky pod názvem Smetanovo kvarteto v rodném Rakovníku. Dále koncertoval během povinné vojenské služby v Jihlavě a Vídni v armádním orchestru jako sólista. Po krátké pedagogické zkušenosti nastoupil jako koncertní mistr do orchestru ve Lvově, v roce 1901 se stal koncertním mistrem nově ustavené České filharmonie, kterou řídil Rafael Kubelík. Spolu se spoluhráči z filharmonie založil Jiří Herold Heroldovo pražské smyčcové kvarteto, s nímž koncertoval po celé Evropě. Poté se stal členem Českého kvarteta, kam usedl roku 1906 k violovému pultu po Oskaru Nedbalovi[3].
Pedagogická kariéra
První pedagogické zkušenosti sbíral Jiří Herold po vojenské službě jako domácí učitel houslí princezny Fürstenbergové, jejíž rodina pobývala na Leontýnském zámečku u Křivoklátu, ve Vídni a v Opatii[4]. V roce 1922 nastoupil jako profesor na pražskou konzervatoř, kde vyučoval komorní hru.
Houslařská činnost
O houslařství se začal zajímat již během studentských let. Byl v tomto směru ovlivňován pražskými houslaři Ferdinandem Lantnerem a Karlem Boromejským Dvořákem, během pobytu ve Vídni komunikoval s houslařem operního souboru Johannem Stübigerem, a po návratu do Prahy pak s Františkem Lantnerem, Františkem Špidlenem a Josefem Křížem. Vlastní praxi zahájil až v roce 1914, kdy si opatřil materiál a začal zařizovat dílnu. Působil ve svém bydlišti v Praze Na Hřebenkách, postavil přes 50 nástrojů – 43 houslí, 10 viol a 2 violoncella. Používal modely Guarneri a Stradivari. Ačkoliv nebyl profesionálem v této oblasti, jeho nástroje mají dobrou úroveň. Jedno violoncello je ve sbírce Pražské konzervatoře [5].
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ KOHOUT, Antonín - KŘÍŽANOVSKÝ, Rudolf - ŠEDA, Jaroslav (ed.). Jiří Herold. Rakovník: Rabasova galerie, 1994.
- ↑ VRATISLAVSKÝ, Jan. České kvarteto. Praha: Supraphon, 1984.
- ↑ BARTOŠ, Jaroslav (ed.). Za Jiřím Heroldem. Rakovník: Kruh přátel Mistra Jiřího Herolda, 1935.
- ↑ PILAŘ, Vladimír - ŠRÁMEK, František. Umění houslařů. Praha: Panton, 1986.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Herold na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Herold
- Jiří Herold v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Povídáme si o houslích s Jiřím Heroldem (článek Zdeňka Bořka-Dohalského v příloze Lidových novin z 19. března 1933)
