Jičíněveská pahorkatina
| Jičíněveská pahorkatina | |
|---|---|
 Vrch Veliš ze Svaté Anny | |
| Nejvyšší bod | 429 m n. m. (Veliš) |
| Rozloha | 172,9 km² |
| Nadřazená jednotka | Turnovská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Vyskeřská vrchovina Jičínská kotlina Mladoboleslavská kotlina Chloumecký hřbet Jizerská tabule Středolabská tabule Východolabská tabule |
| Podřazené jednotky | Velišský hřbet Střevačská pahorkatina[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | slínovec, jílovec, pískovec, vulkanity |
| Povodí | Mrlina, Cidlina, Klenice |
| Souřadnice | 50°24′11″ s. š., 15°15′25″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jičíněveská pahorkatina, ve starším členění nazývaná Markvartická pahorkatina či plošina, je geomorfologický okrsek v jihovýchodní a jižní části Turnovské pahorkatiny, ležící v okrese Jičín Královéhradeckého kraje a okrese Mladá Boleslav Středočeského kraje. Území okrsku zvenčí vymezují sídla Libošovice na severu, Sobotka a Dolní Bousov na severozápadě, Domousnice na západě, Kopidlno na jihu a Nemyčeves na východě. Centry okrsku jsou obce Jičíněves a Markvartice.
Charakter území
[editovat | editovat zdroj]
Na západě je pahorkatina středně až málo zalesněná dubem, borovicí a smrkem. Okrsek zahrnuje chráněná území CHKO Český ráj (část), PP Rybník Jíkavec (část), PP Chyjická stráň, PP Rybník Mordýř, PP Křižánky.
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Okrsek Jičíněveská pahorkatina náleží do celku Jičínská pahorkatina a podcelku Turnovská pahorkatina. Dále se člení na podokrsky Velišský hřbet na severu a Střevačská pahorkatina v centru a na jihu. Pahorkatina sousedí s dalšími okrsky Turnovské pahorkatiny (Jičínská kotlina na severovýchodě, Vyskeřská vrchovina na severu, Mladoboleslavská kotlina na severozápadě, Chloumecký hřbet na západě), s Jizerskou tabulí na západě, Středolabskou a Východolabskou tabulí na jihu.[1]
Nejvyšší vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšším vrcholem Jičíněveské pahorkatiny je Veliš (429 m n. m.).
- Veliš (429 m), Velišský hřbet
- Loreta (425 m), Velišský hřbet
- Čakan (398 m), Velišský hřbet
- Hůra (388 m), Velišský hřbet
- Hladoměř (377 m), Střevačská pahorkatina
- Holý vrch (372 m), Střevačská pahorkatina
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.