Přeskočit na obsah

Jindřiš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřiš
Kaple Nanebevzetí Panny Marie na návsi
Kaple Nanebevzetí Panny Marie na návsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecRodvínov
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel255 (2021)[1]
Katastrální územíJindřiš (5,68 km²)
PSČ377 01
378 51
Počet domů64 (2011)[2]
Jindřiš
Jindřiš
Další údaje
Kód části obce140333
Kód k. ú.740331
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřiš (německy Heinrichschlag) je vesnice, část obce Rodvínov v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 3 km na východ od J.Hradce, v údolí Hamerského potoka. Je zde evidováno 94 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 190 obyvatel.[4] V obci se nalézá železniční zastávka Jindřichohradecké úzkokolejné dráhy.

Jindřiš je také název katastrálního území o rozloze 5,68 km².[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.[6] Profous 1654, gruntovní kniha, důchodenské účty 1564, Lang 1285 rybní účty. Pak je ještě archivářem Teplým prokazatelně doloženo datum 13. 3. 1486 kdy Jindřich z Hradce směnil rybník na Kanclově za potok mezi Blažejovem a Jindřiší s hradeckým farářem Eliášem.

Založení místa souvisí s kolonizací krajiny ve 13. století. Pány z Hradce byl přizván Řád německých rytířů.Ti měli obrovské zkušenosti s budováním osad, rybníků, kultivováním krajiny, ale i s péčí o chudé a nemocné. Centrem hospodářství byl Vítkův hrádek (Pippenhausl). Poplužní dvůr stával ve Dvorečku. Hrádek sloužil i k obraně brodu v Jindřiši. Místní název Am Hof by mohl zároveň napovídat,že i tady rytíři drželi nějaké hospodářství. První osadníci přišli do Jindřiše patrně ze Švábska nebo Durynska. Řádoví bratři obdrželi mimo Vítkova hrádku a vesnic k němu patřících (Dvoreček, Blažejov, Mutyněves, Hospříz, Malý Ratmírov atd.) také újezd děbolínský a strmilovský.

Na statku č.13 žil selský vůdce Gregor Tröscher (1731-1805), který vedl sedláky v odporu proti nadměrné robotě a nedodržování císařských nařízení na jindřichohradeckém panství[7]. K jindřichohradeckému panství patřila Jindřiš až do roku 1884.

Na počátku dvacátého století zde maloval svoje obrazy český malíř Herbert Masaryk.

V roce 1921 zde stálo 44 domů a žilo 257 obyvatel, z toho 42 Čechů a 210 Němců.[8] V roce 1930 zde žilo 240 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla ves v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.[9]

  • barokní most z 18. století se sochou Jana Nepomuckého
  • pseudogotická kaple z roku 1894 zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie.
  • smírčí kříž z 16. století
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 185. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 218. 
  7. TEPLÝ, František. Selské bouře. Praha: [s.n.], 1931. Dostupné online. 
  8. Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 478. 
  9. Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]