Jean Françaix

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jean Françaix (23. květen 191225. září 1997) byl francouzský hudební skladatel a klavírista.

Jean Françaix
Narození 23. květen 1912
Le Mans
FrancieFrancie Francie
Úmrtí 25. září 1997
Paříž
FrancieFrancie Francie
Občanství Francie
Alma mater Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris
Povolání skladatel, klavírista
Ocenění Florence Gould prize (1950), Prix du Portique (1950), Grand Prix du Disque (1954), Grand Prix du Disque jako hráč a skladatel (1965), Grand Prix de la Société des auteurs dramatiques (1983), Grand Prix Arthur Honegger (1992), Grand Prix SACEM de la musique symphonique (1992), Officier de la Légion d'Honneur (1991), Commandeur de l'Ordre du mérite culturel Monackého knížectví (1993), Commandeur dans l'Ordre des Arts et des Lettres (1994)

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Francouzský skladatel a klavírista Jean René Désiré Françaix se narodil 23. května, 1912, v Le Mans ve Francii do hudební rodiny. Jeho hudební nadání od raného dětství podporoval otec Alfred, skladatel, klavírista, hudební vědec a ředitel Le Mans Conservatoire a maminka Jeanne, zpěvačka a zakladatelka renomovaného sboru.

Roku 1922, v pouhých deseti letech, napsal mladý skladatel svou první skladbu „Pour Jacqueline“, která byla o dva roky později vydána nakladatelstvím Editions Sénart. Studoval na Conservatoire of Le Mans a na doporučení skladatele Maurice Ravela (1875 – 1937) pokračoval ve studiích na Paris Conservatoire, skladbu pod vedením skladatelky a dirigentky Nadii Boulanger (1887 – 1979) a klavír ve třídě skladatele a klavíristy Isodora Philippa (1863 – 1958). V roce 1930 vyhrál Premier Prix in Piano na Paris Conservatoire.

První úspěch přišel roku 1932 provedením skladby Huit Bagatelles pro klavír a smyčcový kvartet na ISCM festivalu ve Vídni a roku 1936 premiérou Concertina pro klavír a orchestr na festivalu komorní hudby v Baden-Baden. Přes blízký kontakt s Francisem Poulencem a Pařížskou šestkou, se Jean Françaix nikdy necítil vázán k žádné konkrétní hudební ideologii. Pařížská šestka byla skupina šesti francouzských skladatelů, kterými byli Georges Auric (1899 – 1983), Louis Durey (1888 – 1979), Arthur Honegger (1892 – 1955), Darius Milhaud (1892 – 1974), Francis Poulenc (1899 – 1963) a Germaine Tailleferre (1892 – 1983).

Během následujících let rozšířil své dílo o různé skladby širokého spektra žánrů včetně oper, baletů, orchestrálních děl a také sólových koncertů, filmové hudby a vokální tvorby. Skladatel se také intenzivně zaměřil na komorní hudbu. S Françaixem spolupracoval režisér, herec a scénárista Alexandre-Pierre Georges „Sacha“ Guitry (1885 – 1957), hudba k vybraným filmům Si Versailles m’était conté (1953), Si Paris nous était conté (1955) a Napoléon (1955). Françaix vyučoval na Ecole Normale de Musique v Paříži od 1959 do 1962.

Aktivně se účastnil hudebního života, často hrál svá vlastní díla v Berlíně, Londýně, New Yorku a Bostonu. Hrál v duu s francouzským violoncellistou Maurice Gendronem (1920 – 1990), Triem Pasquier a často s dcerou, klavíristkou Claude. Také hrál Poulencův klavírní dvojkoncert s Francisem Poulencem (1989 – 1963). Jean Françaix zemřel 25. září 1997 v Paříži.

Jean Françaix obdržel mnoho ocenění, Florence Gould prize (1950), Prix du Portique (1950), Grand Prix du Disque (1954), Grand Prix du Disque jako hráč a skladatel (1965), Grand Prix de la Société des auteurs dramatiques (1983), Grand Prix Arthur Honegger (1992) a Grand Prix SACEM de la musique symphonique (1992). Françaix obdržel titul Officier de la Légion d'Honneur (1991), Commandeur de l'Ordre du mérite culturel Monackého knížectví (1993) a Commandeur dans l'Ordre des Arts et des Lettres (1994). Je jeden z nejčastěji hraných francouzských skladatelů 20. století, zvlášť pak mimo Francii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]