Jan Vermeyen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jan Vermeyen, též Hans Vormeiden von Antorff (* před 1559 Brusel, Vlámsko – před 15. říjnem 1606 Praha), byl významný vlámský zlatník, klenotník, medailér a formíř vosku období rudolfínského manýrismu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Bruselu jako syn císařského dvorního malíře Jana Cornelisze Vermeyena. V Antverpách se také vyučil zlatnickému řemeslu a roku 1588 se oženil s dívkou Adrianou (s níž měl dvě dcery Doroteu a Marii). Založil si tam zlatnickou dílnu, činnou asi do roku 1590.

Roku 1590 se stal členem zlatnického cechu ve Frankfurtu nad Mohanem. Asi roku 1592 přesídlil do Prahy,protože toho roku se zde již připomíná jako křestní kmotr. 1. října roku 1597 nastoupil jako dvorní a komorní zlatník, klenotník, formíř vosku a medailér císaře Rudolfa II. na Pražském hradě s měsíčním platem 10 zlatých. Zakoupil si také dům na Malé Straně v jurisdikci kostela sv. Tomáše. Roku 1602 mu byl plat zdvojnásoben.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vermeyen pro císaře vytvořil mnohé klenoty a šperky, především roku 1600 císařův portrét vykládaný diamanty ve zlatém rámečku. V roce 1602 zhotovil zlatou císařskou korunu se 4 reliéfy na sférických plochách (triumfálními scénami ze života Rudolfa II.). Její klenotnická výzdoba sestává ze 194 jihoamerických diamantů (největší z nich váží 186 karátů), smaragdů, spinelů, rubínů, mořských perel a z velikého safíru na vrcholu. V letech 1602 až 1804 sloužila jako druhá insignie římských císařů, poté až do roku 1918 jako hlavní koruna rakouských císařů, dnes je vystavena ve Světské klenotnici ve vídeňském Hofburgu, stejně jako další díla z někdejší Rudolfovy Kunstkomory na Pražském hradě.

Vermeyen zhotovoval různé luxusní nádobí a stolní ozdoby z přírodních exotických materiálů (např. zub narvala, roh nosorožce, či bezoár) ve zlaté montáži s pestrobarevnými emaily. Spolupracoval s pražským dvorním glyptikem Ottaviem Miseronim, jeho dílnou a brusičským mlýnem v Praze - Bubenči, dále s glyptikem Alessandrem Masnagem v Miláně. Jeho figurální ornamenty z černých siluet a groteskní motivy v pestrobarevném emailu jsou vytvořeny podle návrhů Hertziga van Bein, který se rovněž usadil v Praze.

Své medaile Vermeyen signoval IOHAN FORMEI nebo H. FORMAID. Nejznámější je medaile s jezdeckou postavou císaře Rudolfa II. či dvojstranná medaile s Danae a Paridovým soudem (obě vystavené v Kunsthistorisches museu ve Vídni). Z inventáře Rudolfovy Kunstkomory je známa vosková plastika Leda s labutí.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rudolf DISTELBERGER, Die Kunstkammerstücke, in: Prag um 1600, Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II.. Katalog der Ausstellung in Essen und Wien, Freren 1988, s. 449 - 452.
  • Dana STEHLÍKOVÁ: Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha Libri 2003, citovaná strana 526; stran 620, ISBN 80-85983-90-7.

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • SANDRART, Joachim von: Teutsche Academie der Edlen Bau-, Bild- und Mahlerey-Künste. Nürnberg 1675.