Jan Jiří Grasel
Jan Jiří Grasel | |
---|---|
Johann Georg Grassel | |
Narození | 4. dubna 1790 Nové Syrovice Moravské markrabství |
Úmrtí | 31. ledna 1818 (ve věku 27 let) Vídeň Rakouské císařství |
Povolání | lupič |
Rodiče | Thomas Graßl (Grassl/Grassel) a Regina Fleischmannová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Georg Grassel (4. dubna 1790, Nové Syrovice u Moravských Budějovic[1] – 31. ledna 1818, Vídeň, popraven), česky též Jan Jiří Grasel, byl loupežník a vrah, který působil na pomezí jižních Čech, jižní Moravy a Rakouska.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 4. září 1790 v Nových Syrovicích do neutěšených poměrů. Jeho otec Thomas Graßl (* 1763) byl propuštěný soudní posel,[2] matka Regina Fleischmannová (* 1768) byla dcerou pohodného (rasa),[3] což bylo tehdy všeobecně opovrhované povolání. Z důvodů všeobecného vyčlenění z venkovské selské společnosti se rasové stýkali s tuláky a zloději. Sami si také nezřídka dopomáhali krádežemi. Johann byl veden k loupežnému řemeslu už svým otcem. Jeho odvaha z něj učinila brzy nebezpečného zločince a na jeho dopadení byla vypsána odměna.
K jeho chycení se nabídl muž jménem David Mayer, který se za pomoci bývalé Graslovy milenky (Grasel měl úspěch u žen) vetřel do jeho blízkosti a nabídl, že mu dopomůže k útěku do Slezska. Grasel nabídku přijal a padl přímo do Mayerem připravené pasti. Byl chycen roku 1815. Soudní proces, ve kterém byl odsouzen za dvě vraždy a přes dvě stě loupeží a krádeží, trval téměř tři roky. Když byl roku 1818 popraven na vídeňském náměstí a spatřil dav, který se na něj přišel podívat, prohlásil prý: „Ježiš, tolik lidí.“ To měla být jeho poslední slova.
Legenda
[editovat | editovat zdroj]Okolo Grasla vyrostla brzy po jeho smrti rozsáhlá legenda. V Rakousku je díky mnoha románům, písním a lidovým pověstem znám jako šlechetný loupežník, který bohatým bral a chudým dával. Podobné pověsti byly tradovány též na jižní Moravě, a v jižních Čechách, ale převážně mezi německým obyvatelstvem.
V českém jazykovém prostředí byla jeho pověst zpočátku spíše opačná. Právě proto se v češtině jméno Grasel v počeštěném tvaru „grázl“ používá jako nadávka k označení člověka lumpa, lotra, zloděje, násilníka, hrubiána či dokonce vraha.
Nejpozději po druhé světové válce se však postupně začal stávat populárním i v českém jazykovém prostředí. Po Graselovi byly pojmenovány některé terénní útvary a přírodní lokality. Graselův příběh zpracovává třetí epizoda českého seriálu Slavné historky zbojnické (1985); Grasela zde ztvárnil Ivan Vyskočil.[4] Na začátku 21. století pak Graselova idealizace vedla v severním Rakousku, na jihozápadní Moravě a také v oblasti Česká Kanada k vybudování několika turistických stezek. Z čistě propagačních důvodů byly nazvány „Graselova stezka“.[5] Stezky jsou vyznačeny v místech, kde Grasel pobýval nebo loupil se svou bandou.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ JUNGBAUER, Gustav. Sudetendeutsche Zeitschrift für Volkskunde, Svazky 3–4. [s.l.]: [s.n.], 1931. Dostupné online. S. 11.
- ↑ KOUTNÁ, Věra. Po stopách Johanna Georga Grasela. 2016 [cit. 2023-11-09]. PF JU. Vedoucí práce Mgr. Renata Jandová. Dostupné online.
- ↑ Slavné historky zbojnické (TV seriál) (1985) [online]. ČSFD.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Graselovy stezky [online]. www.grasel.eu [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Česká Kanada a Slavonice: Loupežník Grasel a Graselovy stezky [online]. www.neradova.com [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-02.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 115–121, 124–135, 142–143.
- Šrámková, M. – Zbojnické a loupežnické postavy a motivy v české vypravěčské tradici. Národopisné aktuality 16, 1979, s. 99–106.
- Johann Georg Grasel. Räuber ohne Grenzen. Vyd. H. Hintz. Horn-Waidhofen an der Thaya 1999, 3. vydání.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Jiří Grasel na Wikimedia Commons
- životopis
- Stezky procházející místy, kde Grasel loupil Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.