Ján Pálffy (1663–1751)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ján Pálffy
uherský šlechtic, vojevůdce, palatin, krajinský soudce a chorvatský bán
uherský šlechtic, vojevůdce, palatin, krajinský soudce a chorvatský bán
Narození 20. srpen 1663
Červený Kameň,
SlovenskoSlovensko Slovensko
Úmrtí 24. března 1751
Bratislava,
SlovenskoSlovensko Slovensko
Některá data se získávají z datové položky.

Jan (IV. / V. Bernard Štěpán) Pálffy (z Erdödy) (20. srpna 1663, Červený Kameň - 24. března 1751, Bratislava) byl uherský šlechtic, vojevůdce, palatin (1741-1751), zemský soudce a chorvatský bán.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodu Pálffyů, jednoho z nejvýznamnějších uherských šlechtických rodů.

Jak osmnáctiletý vstoupil do císařské armády. V roce 1686 byl za statečnost při osvobozování Budína jmenován pobočníkem hlavního velitele císařského vojska vévody Karla V. Lotrinského. Po jeho smrti bojoval společně s Evženem Savojským v Itálii a Uhersku.
V roce 1693 byl povýšen na generála a v roce 1700 na polního podmaršala. Na začátku války o španělské dědictví bojoval proti císařovým nepřátelům v Bavorsku.
Po vypuknutí Rákocziho povstání zůstal věrný císaři. V roce 1704 byl jmenován chorvatským bánem a zástupcem velitele protikuruckých vojsk Siegberta Heistera. V roce 1704 byl povýšen na generála jezdectva. V roce 1705 zvrátil útokem do týla nepřítele ve prospěch císařských vojsk výsledek bitvy u Budmeric. Rozhodující měrou se podílel na vítězství císařských vojsk v bitvě u Trenčína v roce 1708. V roce 1709 byl povýšen na polního maršála. Po Heisterově sesazení ho císař Josef I. jmenoval velitelem habsburských vojsk v Uhersku. Dne 1. května 1711 přijal na Majténském poli (v dnešním Rumunsku) kapitulaci posledních 12 000 kuruckých bojovníků.
Po porážce Rákocziho povstání se stal hlavním županem Šarišské stolice. Ve válce proti Turkům v letech 1716-1718 byl hlavním velitelem císařského jezdectva.

Po uzavření Požarevackého míru (21. července 1718) ho císař Karel VI. jmenoval uherským místodržícím, dědičným hlavním kapitánem Bratislavského hradu a županem Bratislavské stolice. Po nástupu Marie Terezie od roku 1741 zastával post palatína.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Pálfi (1663 – 1751) na slovenské Wikipedii.

  1. KLUBERT T. : Siegbert Heister a Ján Pálfi - víťazi trenčianskej bitky. In: Neďaleko od Trenčína. Pamätnica k 300. výročiu bitky pri Trenčianskej Turnej. Trenčianska Turná - Bratislava 2008. ISBN 978-80-969375-4-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]