Ivo Burian

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivo Burian
Narození16. duben 1939
Poděbrady
Úmrtí19. březen 2016
Jablonec nad Nisou
Příčina úmrtíRakovina
Místo pohřbeníPoděbrady
ZeměČeská republika
NárodnostČech
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísklářský výtvarník, šperkař a pedagog
Manžel(ka)Eva Burianová
DětiMarkéta Valen, Klára Walter James
PříbuzníPavel Burian (bratr), Jitka Burianová (švagrová)
OceněníZlatá medaile a Bavorská státní cena (1967)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivo Burian (16. dubna 1939, Praha – 19. března 2016)[1] byl český sklářský výtvarník a šperkař.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ivo Burian v letech 1955–1959 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Železném Brodě v oddělení malby na skle a poté v letech 1959–1965 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Josefa Kaplického a Stanislava Libenského. Po absovování VŠUP působil do roku 1972 jako pedagog na železnobrodské uměleckoprůmyslové škole v oddělení bižuterie. V roce 1972 se ze školy vzhledem k politické situaci a atmosféře normalizace rozhodl odejít a pracovat sám ve svobodném povolání. Od roku 1989 působil v ateliéru hutního tvarování skla a v letech 1992–2000 v oddělení tvarování, malování a leptání skla.[2]

Za šperky obdržel dvě zlaté medaile na Mezinárodních výstavách bižuterie v Jablonci nad Nisou (1965, 1968) a roku 1967 zlatou medaili a bavorskou státní cenu na Mezinárodní výstavě šperku při veletrhu v Mnichově.[3] Za své malované dekory na vázách získal významná ocenění na Expo '67 v Montréalu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Burian byl jedním z prvních výtvarníků, kteří reagovali na společenskou atmosféru přelomu 50. a 60. let, spojenou s hnutím hippies a beatniků, a nový životní styl hlásající návrat k přírodě. Civilní umělecké projevy, spojené s každodenní potřebou a nová móda v oblékání demonstrující světový názor a příslušnost k určité společenské skupině, silně ovlivnily i podobu šperků a ozdob. Místo drahých kovů a kamenů se v nich uplatnilo dřevo, kožešiny, textil, mušle, peříčka nebo obecné kovy, plast a jiné levné materiály.[4]

Ivo Burian objevil jako netradiční materiál pro výrobu šperků břidlici, která ho zaujala svou vrstevnatou strukturou i jemnými barevnými odstíny, které odkrylo broušení.[5] Povrch jednoduchých geometrických tvarů ztvárnil plasticky pomocí broušení a ozdobil vystupujícími kroužky, vlnovkami nebo perforací.[6] Za tyto šperky získal i mezinárodní ocenění. Ve svých smaltovaných měděných brožích naopak uplatnil výraznější barevné kompozice.[3] Experimentoval také se soustruženým dřevem, plexisklem a lisovanými plasty.[6]

Ivo Burian je známý jako sklářský výtvarník svými malovanými dekory na skle, nádobami z hutního skla a také realizacemi v architektuře.

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

Kolektivní[editovat | editovat zdroj]

  • 1966 Aktuální tendence v československém užitém umění a průmyslovém výtvarnictví, Obecní dům, Praha
  • 1968 Kov a šperk, Galerie na Betlémském náměstí, Praha
  • 1968 Bilanz 68, Arbeitsgemeinschaft des deutschen Kunsthandwerkes, Kolín nad Rýnem
  • 1968 Jablonec 68: Mezinárodní výstava bižuterie, Výstaviště, Jablonec nad Nisou
  • 1969 50 let českého užitého umění a průmyslového výtvarnictví, Mánes, Praha
  • 1969 Z přírůstků užitého umění 20. století, Moravská galerie v Brně
  • 1969 Sklo severočeských výtvarníků, Galerie U Betlémské kaple, Praha
  • 1969 50 Jahre der Tschechischen angewandten Kunst und industrial design, MAK – Österreichisches Museum für angewandte Kunst / Gegenwartskunst, Vídeň
  • 1970 Zamiary i zapasy: 50 lat czeskiej sztuki stosowanej i plastyki przemysłowej, Muzeum Śląskie, Wrocław
  • 1973 Bijuterii moderne din R.S. Cehoslovacă, Sala Ateneului Român (Ateneul Român), Bucureşti
  • 1974 Hedendaagse ambachtskunst uit Tsjechoslowakije, Bruggy
  • 1978 IV. přátelské setkání na Bertramce, Bertramka, Praha
  • 1980 Trienále řezaného skla, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
  • 1980 Užité umění 70/80. Sklo, kov, textil, nábytek, keramika, Moravská galerie v Brně
  • 1983 Český šperk 1963–1983, Středočeské muzeum, Roztoky
  • 1986 Prírastky užitkového umenia a designu v rokoch 1975–1985, Slovenská národní galerie, Bratislava
  • 1996 Užité umění 60. let, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
  • 1999 – 2000 Trans Globe, Mánes, Praha
  • 2001 Stanislav Libenský a jeho škola, Národní technické muzeum, Praha
  • 2011 Hold sklu / A Homage to Glass, Severočeské muzeum, Liberec
  • 2012 Výtvarníci Příbramska, Galerie Zámeček – Ernestinum, Příbram
  • 2017 Automat na výstavu: Československý pavilon na Expo 67 v Montrealu / The Automatic Exhibition: The Czechoslovak Pavilion at Expo 67 in Montreal, Retromuseum, Cheb

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřel Ivo Burian. Sklář a keramik, odborný časopis pro průmysl skla, keramiky a bižuterie 3–4, 2016, s. 93
  2. Kateřina Nora Nováková: Ivo Burian, výtvarník a pedagog, Sborník Severočeského muzea. Historia, Severočeské muzeum v Liberci, 2012, s. 97–112
  3. a b Vokáčová V, 1979, s. 14
  4. Křížová A, 2002, s. 108
  5. Web umenia: Ivo Burian, náhrdelníky
  6. a b Křížová A, 2002, s. 109
  7. Moravská galerie v Brně: Ivo Burian

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Katalogy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Hetteš, Aktuální tendence českého umění / Tendances actuelles de l'art tchèque (Užité umění a průmyslové výtvarnictví / Art appliqué et dessin industriel), AICA, 1966
  • Věra Vokáčová, Kov a šperk, 1968
  • Karel Hetteš, Bilanz 68, Arbeitsgemeinschaft des deutschen Kunsthandwerkes, Kolín nad Rýnem 1968
  • Karel Hetteš, 50 let českého užitého umění a průmyslového výtvarnictví (Mezníky vývoje v letech 1918–1968), SČVU, 1969
  • Karel Hetteš, Wilhelm Mrazek, 50 Jahre der Tschechischen angewandten Kunst und industrial design (Meilensteine der Entwicklung in den Jahren 1918 – 1968), Österreichisches Museum für angewandte Kunst / Gegenwartskunst, Vídeň 1969
  • Jiřina Medková, Z přírůstků užitého umění 20. století, Moravská galerie v Brně 1969
  • Alena Adlerová, Sklo severočeských výtvarníků, SČVU 1969
  • Karel Hetteš, Jiří Šetlík, Zamiary i zapasy (50 lat czeskiej sztuki stosowanej i plastyki przemysłowej), Muzeum Śląskie, Wrocław 1970
  • Věra Vokáčová, Dagmar Hejdová, Bijuterii moderne din R.S. Cehoslovacă, Sala Ateneului Român, Bucureşti, 1973
  • Hedendaagse ambachtskunst uit Tsjechoslowakije, Bruggy 1974
  • Užité umění 70/80, výstava přírůstků Uměleckoprůmyslového odboru Moravské galerie v Brně, 1980
  • Věra Vokáčová, Český šperk 1963–1983, Středočeské muzeum, Roztoky 1983
  • Agáta Žáčková, Ágnes Schrammová, Prírastky užitkového umenia a designu v rokoch 1975–1985, Slovenská národná galéria, Bratislava 1986
  • Antonín Dufek a kol., Užité umění 60. let, Moravská galerie v Brně 1996, ISBN 80-7027-053-5
  • Oldřich Palata, Linda Paukertová Leffová, Hold sklu / A Homage to Glass, Severočeské muzeum p.o. 2011, ISBN 978-80-87266-06-9

Souborné publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Dušan Šindelář, Současné umělecké sklo v Československu, Obelisk, Praha 1970
  • Věra Vokáčová, Současný šperk, Odeon, Praha 1979
  • Antonín Langhamer, Legenda o českém skle / The Legend of Bohemian Glass / Legende vom böhmischen Glas, TIGRIS spol. s r. o., Prštné, Zlín 1999, ISBN 80-86062-02-3
  • Oldřich Palata, Stanislav Libenský a jeho škola / and His School / et son école, Popi, s.r.o., Praha 2001, ISBN 80-238-7608-2
  • Alena Křížová, Proměny českého šperku na konci 20. století, Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0920-5
  • Verena Wasmuth, Tschechisches Glas, Böhlau Verlag, Kolín nad Rýnem 2016, ISBN 978-3-412-50170-9
  • Daniela Kramerová, Terezie Nekvindová (ed.), Automat na výstavu (Československý pavilon na Expo 67 v Montrealu), Akademie výtvarných umění, Praha, Galerie výtvarného umění v Chebu 2017, ISBN 978-80-87395-31-8 (GAVU)
  • Sylva Petrová, České sklo / Czech Glass, Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Praha 2018, ISBN 978-80-87989-50-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]