Italské království (středověk)
Italské království (latinsky Regnum Italiae či Regnum Italicum, italsky Regno d'Italia) byl v letech 888–962 nezávislý státní útvar zahrnující většinu Apeninského poloostrova (Benevento přijalo lenní svazky). Výjimku tvořil Papežský stát, včetně Romagne a Pentapole, dále Benátsko a jih poloostrova, který ovládala Byzanc. Po dělení Franské říše roku 843 bylo Italské království součástí středního údělu, po roce 880 je ovládl Karel III. (abdikoval 887).
Dějiny
Italské království je historický státní útvar vytvořený Karlem Velikým po dobytí Langobardského království. Karel sám se nechal sice korunovat langobardskou korunou, ale svého syna Pipina prohlásil roku 781 králem Itálie. V nastalém zápasu vévodů z Friaulu a Spoleta, do něhož zasahovaly cizí vlivy i vpády Maďarů a Arabů, Italské království značně mocensky zesláblo a za výbojů Ottonů v důsledku toho přijalo lenní vztah k Římsko-německé říši, když zároveň došlo i k odtržení Friaulu.
Dynastie Karlovců
(pozn. * = zároveň císař)
- 774 - 814 *) Karel Veliký
- 781 - 810 Pipin Italský, spoluvládce
- 814 - 817 Bernard, od 813 spoluvládce
- 817 - 840 *) Ludvík Pobožný
- 840 - 855 *) Lothar I., od 818 spoluvládce
- 855 - 875 *) Ludvík II., od 840 spoluvládce
- 875 - 876 *) Karel II.
- 876 - 880 Karloman
- 879 - 887 *) Karel III. Tlustý (konec dynastie)
- 888 - 924 *) Berengar I. Friaulský, od 916 císař
- 894 - 896 Arnulf
- 889 - 894 Guido, vévoda ze Spoleta (vzdorokrál, 891 korunován císařem)
- 891 - 894 Wido (vzdorokrál)
- 894 - 897 *) Lambert, vévoda ze Spoleta
- 894 - 898 Ludvík z Provence (vzdorokrál, korunován 892)
- 900 - 905 *) Ludvík III. Slepý, od 901 císař
- 922 - 934 Rudolf II. Burgundský (vzdorokrál)
- 926 - 945 Hugo z Arlés (Provence)
- 926 - 931 Eberhart Bavorský
- 945 - 950 Lothar II. z Provence (od 931 spoluvládce)
- 945 - 964 Berengar II.
- 950 - 964 Adalbert II. Ivrejský (spoluvládce)
Literatura
- Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková - Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997