Ioan Zotta
| Dr. Ioan Zotta | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1879 – 1891 | |
| Poslanec Bukovinského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1876 – 1896 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Hohenwartův klub (Strana práva) |
| Narození | 10. října 1840 Kyseliv nebo Borivci  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. března 1896 Novoselycja  Rakousko-Uhersko |
| Choť | baronka Hormuzaki |
| Děti | Helene, Octavian, Sever |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ioan Zotta, též Johann Zotta (10. října 1840[1] Kyseliv[2] nebo Borivci[1] – 19. března 1896 Černovice[3] Novoselycja[1]), byl rakouský politik rumunské národnosti z Bukoviny, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1840 v Kysselen (Kyseliv),[2] podle jiného zdroje v Boroutz (Borivci).[1]
V roce 1858 absolvoval gymnázium v Černovicích a nastoupil na Vídeňskou univerzitu, na které byl roku 1863 promován na doktora práv. Nastoupil pak do státní služby k zemské vládě v Bukovině. Z tohoto úřadu odešel v roce 1868, aby se mohl věnovat správě statků, které mu odkázal jeho strýc Constantin.[2] Podle jiného zdroje pracoval u zemské vlády až do roku 1871 jako vládní koncipista.[1]
Národnostní byl Rumun.[3] V závěru života předsedal rumunskému spolku v Bukovině Concordia.[2] Byl i politicky aktivní. Od roku 1876 až do své smrti zasedal jako poslanec Bukovinského zemského sněmu. Patřil mezi významné a aktivní zemské poslance. Zasedal v četných sněmovních výborech. Byl akcionářem lokálních železničních drah.[2] V roce 1877 usedl na sněm za kurii velkostatkářskou, od roku 1878 zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Zastavna.[1]
Působil rovněž jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí v Bukovině, obvod Vyžnycja, Kicmaň atd. Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1885.[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Dr. Johann von Zotta, statkář, bytem Novoselycja.[5] Na Říšské radě se po volbách roku 1879 uvádí jako federalista,[6] po volbách roku 1885 coby člen Hohenwartova klubu[7] (tzv. (Strana práva).[1]
Zemřel v noci z 19. na 20. března 1896.[3][8] Zemřel na svém statku v Novoselycji.[1]
Jeho manželkou byla baronka Hormuzaki. Měl dceru Helene von Flondor a dva syny, Octaviana a Severa.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h Dr. Ritter v. Zotta. Wiener Zeitung. Březen 1896, čís. 67, s. 23–24. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Tagespost. Bukowinaer Post. Březen 1896, čís. 360, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c Dr. Johann Ritter v. Zotta. Bukowinaer Post. Březen 1896, čís. 360, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=558&size=45
- ↑ Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2.
- ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Bukowinaer Post. Březen 1896, čís. 360, s. 8. Dostupné online.