Ilona Singer-Weinberger
| Ilona Singer-Weinberger | |
|---|---|
 úřední fotografie, 30. léta | |
| Narození | 16. února 1867 Budapešť  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | květen 1944 (ve věku 77 let) Koncentrační tábor Osvětim  Německá říše |
| Vzdělání | Státní škola pro volné a užité umění Berlín |
| Povolání | malířka |
| Rodiče | Arnold Singer Malvina, rozená Rindlerová |
| Manžel(ka) | Felix Weinberger (1904–1944) |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ilona Singer–Weinberger, rozená Weinbergerová (8. června 1905 Budapešť – po 15. květnu 1944 Koncentrační tábor Osvětim) byla česká malířka židovského původu, oběť holokaustu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako Ilona Singer v Budapešti v německojazyčné židovské rodině Arnolda Singera z Prahy[1][2] a jeho manželky Malvíny (Milky či Milly), rozené Rindlerové,[3] pocházející rovněž z Prahy. Rodina se pohybovala mezi Prahou, Vídní a Budapeští.
Ilona studovala na Sjednocené státní škole pro volné a užité umění v Berlíně. Během studií se Ilona Singer stylem své tvorby přiklonila k nové věcnosti, inspirovala se malbou Alexandra Kanoldta. Jako host se účastnila výstav pořádaných Prager Secession, poprvé na podzim roku 1930.
Ve 2. polovině 30. let se Ilona Singer provdala za Felixe Weinbergera (* 1904 Hodonín–1944 Osvětim) a přestěhovala se za ním do Hodonína, odkud byla s celou rodinou deportována do Terezína. V květnu 1944 pak byli všichni v transportech dopraveni do vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Ilona Singer zůstávala jako malířka dlouho zapomenuta. Poprvé ji do kontextu německojazyčných výtvarníků v českých zemích zařadila Hana Rousová a následně představila na výstavě v roce 1994[4] a v roce 2020 její dílo podrobně zhodnotil Ivo Habán.[5]
Výběr z jejích prací se představil také v roce 2024 na výstavě Nové realismy, uspořádané Galerií hlavního města Prahy v Městské knihovně v Praze.[6]
Dochované obrazy ukazují na vývoj od expresionismu až po novou věcnost. Náměty jsou portréty, postavy, krajiny nebo zátiší. Z nich soubor 3 obrazů a konvolutu kreseb je ve sbírkách Židovského muzea v Praze.
Příklady obrazů[editovat | editovat zdroj]
- Děvče se zlatám deštěm (1930)
- Portrét muže s cigaretou
- Zátiší s kaktusy a fíkusem (1930)[7]
- Květiny ve džbánku
- Konvolut kreseb ve sbírkách Židovského muzea v Praze
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 543, obraz 353
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Pobytová přihláška rodiny Samuela Sigera se synem Arnoldem
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 513, obraz 551
- ↑ Hana Rousová, Lücken in der Geschichte 1890-1938. Polemischer Geist Mitteleuropas. Deutsche, Juden, Tschechen. katalog výstavy, editorka Hana Rousová. Praha 1994, ISBN 80-7010-031-1
- ↑ Nové realismy. Moderní realistické přístupy na československé výtvarné scéně 1918–1945. Habán Ivo (editor) a kolektiv autorů. Národní památkový ústav v Liberci – Karolinum Praha 2020, ISBN 9788087810354
- ↑ Nové realismy, výstava Galerie hl.m. Prahy, městská knihovna 26.3.–25.8.2024
- ↑ Židovské muzeum v Praze
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Nové realismy. Moderní realistické přístupy na československé výtvarné scéně 1918-1945. Habán Ivo (editor) a kolektiv autorů. Národní památkový ústav v Liberci - Karolinum Praha 2020, ISBN 9788087810354