Hvězdárna Vsetín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na jižní stranu hlavní budovy Vsetínské hvězdárny.

Hvězdárna Vsetín byla otevřena 30. července 1950 z iniciativy členů místní pobočky Československé astronomické společnosti založené v roce 1948. V roce 2005 se stala součástí Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Její činnost je zaměřena na vzdělávání a popularizaci astronomie, kosmonautiky i jiných přírodních věd zejména mezi mládeží. Na hvězdárně jsou pořádány přednášky a besedy nejen pro veřejnost, ale především pro základní i střední školy z východní části Zlínského kraje. Pro zájemce jsou zajišťována astronomická pozorování Slunce i noční oblohy hlavním dalekohledem s objektivem o průměru 200 mm od firmy Zeiss, z počátku 60. let 20. století. Jako malé zařízení nabízí Hvězdárna Vsetín návštěvníkům méně formální přístup k popularizaci astronomie, než je obvyklý u velkých organizací tohoto typu.

Přístrojové vybavení[editovat | editovat zdroj]

  • hlavní dalekohled s ohniskovou vzdáleností 3 000 mm a průměrem objektivu 200 mm
  • pointační dalekohled s ohniskovou vzdáleností 2 800 mm a průměrem objektivu 120 mm
  • hledáček s průměrem objektivu 90 mm
  • newton s ohniskovou vzdáleností 1 200 mm a průměrem objektivu 150 mm
  • CCD kamera SBIG-ST7

Večerní astronomická pozorování[editovat | editovat zdroj]

Astronomická pozorování pro veřejnost se na vsetínské hvězdárně konají ve večerních hodinách za bezmračné oblohy a to v úterý a v pátek. V případě zájmu většího počtu návštěvníků (školní výlety, letní tábory, turistické zájezdy, …) je možné se s pracovníky telefonicky dohodnout na jiném libovolném termínu. V letních měsících je možné po dohodě s organizátory letních příměstských táborů v okolí Vsetína zajistit astronomické pozorování přímo v místě konání tábora, kde jsou mnohdy lepší podmínky pro sledování hvězdné oblohy než přímo na Vsetíně.

Pozorování Slunce a exkurze[editovat | editovat zdroj]

V pracovních dnech probíhají za příznivých podmínek od 9.00 do 15.00 pozorování Slunce a slunečních skvrn. Ve stejnou dobu jsou pro veřejnost pořádány exkurze na hvězdárně – prohlídka kopule a přístrojového vybavení, či prohlídka meteorologické stanice v areálu hvězdárny.

Odborná činnost[editovat | editovat zdroj]

Sledování aktivity meteorických rojů[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je většina odborné činnosti hvězdárny spojena s oblastí výzkumu meziplanetární hmoty. V letech 1995 – 2005 zde pracovala jedna z nejaktivnějších skupin pozorovatelů meteorických rojů v České republice, složená z bývalých členů astronomických kroužků. Skupina stále aktivní a na hvězdárně je vedena jako Sekce meziplanetární hmoty – BOLID.

CCD fotometrie komet[editovat | editovat zdroj]

Po zakoupení CCD kamery SBIG-ST7 na konci devadesátých let byl v roce 2003 na hvězdárně zahájen projekt „CCD fotometrie komet“. Zpracovaná měření jasností komet jsou odesílána do databáze mezinárodní organizace ICQ (International Comet Quarterly) a zde i publikována. Pozorovatelé meteorů i komet úzce spolupracují se Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH).

Detekce bleskových výbojů[editovat | editovat zdroj]

Hvězdárna také dlouhou dobu spolupracovala s Výzkumným ústavem energetickým v Brně v oblasti sledování bleskových výbojů. I když Výzkumný ústav již projekt ukončil, přesto v této činnosti pokračujeme i nadále, hlavně z důvodů občasného zájmu veřejnosti o naměřené údaje. V roce 1999 byla provedena modernizace přijímače bleskových výbojů a jeho propojení s původním mechanickým registračním zařízením. O dva roky později bylo toto zařízení nahrazeno počítačovou registrací s automatickým zpracováním dat.

Sledování silných bouří a doprovodných jevů[editovat | editovat zdroj]

Kromě registrace bleskových výbojů sledujeme ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem také jevy doprovázející silné bouře. Občas rovněž provádíme ohledání škod způsobených bouřemi, kdy je cílem určit, jaký jev tyto škody způsobil. Takto se nám např. podařilo v roce 2004 odhalit výskyt slabého tornáda nedaleko obce Seninka či silný propad studeného vzduchu (tzv. downburst), který způsobil škody v oblasti „Na Mezných“ mezi Bratřejovem a Pozděchovem.

INFORMÁTOR a ATHENA[editovat | editovat zdroj]

Koncem šedesátých let začala hvězdárna pravidelně vydávat astronomický zpravodaj INFORMÁTOR, který vycházel až do roku 1982. Na tradici tohoto periodika navázali v posledních letech členové astronomických kroužků. Na jaře roku 2003 vyšlo první číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín s názvem ATHENA, který si klade za cíl poskytnout zájemcům o astronomii, kosmonautiku a meteorologii materiály, které se jinak objevují v informačních skřínkách hvězdárny.

Ředitelé[editovat | editovat zdroj]

Planetka Vsetín[editovat | editovat zdroj]

Planetku objevil 15. října 1998 český astronom dr. Petr Pravec pomocí CCD kamery umístěné na 0,65-metrovém zrcadlovém dalekohledu Astronomického ústavu v Ondřejově u Prahy. Krátce po svém objevu byla předběžně označena 1998 TO6. Po 3 letech pozorování, během nichž se postupně zpřesňovala její dráha kolem Slunce, bylo planetce přiděleno definitivní číslo 27079, pod kterým je nyní vedena v planetkových katalozích. Právo pojmenovat novou planetku, které má vždy její objevitel, se dr. Pravec rozhodl přenechat pracovníkům vsetínské hvězdárny a ti pro ni navrhli jméno Vsetín. Od 27. dubna 2002 se tak lze se jménem Vsetín setkat nejen na planetě Zemi, ale i ve vesmíru.

Zdůvodnění jména planetky Vsetín[editovat | editovat zdroj]

(27079) Vsetín = 1998 TO6 Discovered 1998 Oct. 15 by P. Pravec at Ondrejov

"Vsetín is a town in the Wallachia region of eastern Moravia. A public observatory founded there in 1950 concentrates on astronomical popularization and education, especially involving young people."

"Vsetín je město na Valašsku na východní Moravě. Místní lidová hvězdárna založená v roce 1950 se soustředí na popularizaci astronomie a vzdělávání, zejména se zapojením mladých lidí."

Oficiální stránky Hvězdárny Vsetín[editovat | editovat zdroj]