Hierarchie královských a vévodských titulů
Hierarchie královských a vévodských titulů byla stanovené pořadí postavení vládnoucích panovníků, které mělo zabránit nežádoucím neporozuměním a konfliktům nejen při audiencích, ceremoniích a slavnostech. Byla stanovena z popudu papeže Julia II. (216. papežem v letech 1503–1513) v roce 1504, aby jasně určila, který vyslanec vstoupí před jiným, kdo kdy promluví, kdo bude sedět vedle koho a podobně. Tento pořadník byl závazný pouze v Papežském státě a byl dokonce odmítnut římským císařem. Seznam byl sporný také poté, co někteří panovníci odešli v období reformace z lůna římskokatolické církve.
Pořadí přednosti titulů[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Latinsky[1] | Česky | Nové pořadí | Po úpravě[2] |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Imperator | císař římský | 1. | císař římský |
| 2. | Rex Romanorum | král římský | 2. | král římský |
| 3. | Rex Franciae | král francouzský | 3. | král francouzský |
| 4. | Rex Hispaniae | král španělský | 4. | král španělský |
| 5. | Rex Aragoniae | král aragonský | 5. | král aragonský |
| 6. | Rex Portugalliae | král portugalský | 6. | král portugalský |
| 7. | Rex Angliae (discors cum tribus predictis) | král anglický | 7. | král anglický |
| 8. | Rex Siciliae (contendit cum Rege Portugalliae) | král sicilský | 8. | král skotský |
| 9. | Rex Scotiae | král skotský | 9. | král sicilský |
| 10. | Rex Ungariae (fuit questio anno 1487) | král uherský | 10. | král uherský |
| 11. | Rex Cipri | král kyperský | 11. | král kyperský |
| 12. | Rex Bohemiae | král český | 12. | král český |
| 13. | Rex Poloniae | král polský | 13. | král polský |
| 14. | Rex Daciae | král dánský | 14. | král dánský |
| 15. | Dux Britannie | vévoda bretaňský | 15. | republika benátská |
| 16. | Dux Burgundiae | vévoda burgundský | 16. | vévoda bretaňský |
| 17. | Dux Bavariae, comes Palatinus | vévoda bavorský, falckrabě rýnský | 17. | vévoda burgundský |
| 18. | Dux Saxoniae | vévoda saský | 18. | falckrabě rýnský |
| 19. | Marchio Brandenburgensis | markrabě braniborský | 19. | kurfiřt saský |
| 20. | Dux Sabaudiae | vévoda savojský | 20. | markrabě braniborský |
| 21. | Dux Mediolanensis | vévoda milánský | 21. | arcivévoda rakouský |
| 22. | Dux Venetiarum | dóže benátský | 22. | vévoda savojský |
| 23. | Duces Bavariae | vévodové bavorští | 23. | velkovévoda toskánský[3] |
| 24. | Duces Franciae, Rothoringi, Borboniae, Aurelianen | vévodové francouzští, lotrinští, bourbonští, orleánští | 24. | vévoda milánský |
| 25. | Dux Januensis | vévoda janovský | 25. | vévoda bavorský |
| 26. | Dux Ferrariensis | vévoda ferrarský | 26. | vévoda lotrinský |
| 27. | další italská knížata | |||
| 28. | římské rodiny Colonna a Orsini | |||
| 29. | papežův synovec | |||
| 30. | města Bologna a Ferrara (střídala se) |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Tento seznam pochází z diáře papežského ceremoniáře Parise de Grassis pro rok 1505 (citováno podle Notices et Extraits des Manuscrits du Roi, vol. 2, s. 624, 1789
- ↑ Jean Rousset de Missy: Cérémonial Diplomatique des Cours de l'Europe, 1739-45, který tvoří svazky 4 a 5 k Dodatkům Jeana Dumonta: Corps Universel Diplomatique du Droit des Gens, Amsterdam, 1726-31; vol. 5, s. 201
- ↑ Titul vznikl v roce 1569 poté, co Cosimo I. de Medici postupně sjednotil městské státy Florencie a Siena s Florentským vévodstvím.