Hasanaginica (opera)
| Hasanaginica | |
|---|---|
| Žánr | opera |
| Skladatel | Asim Horozić |
| Libretista | Nijaz Alispahić |
| Počet dějství | 3 |
| Originální jazyk | bosenština |
| Datum vzniku | 1999 |
| Premiéra | 18. března 2000, Sarajevo, Národní divadlo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hasanaginica je opera o třech dějstvích bosenského skladatele Asima Horoziće na libreto Nijaze Alispahiće, vzniklé na námět známé stejnojmenné lidové balady ze 17. století. Premiéra Hasanaginici se konala 18. března 2000 v sarajevském Národním divadle. Jedná se o první bosenskou operu.[1][2]
Charakteristika a inscenační historie[editovat | editovat zdroj]
Bosenský skladatel Asim Horozić (*1958) ke svému dílu řekl: „I když je opera již zastaralou formou hudebně scénického díla, balada Hasanaginica ospravedlňuje tento záměr i úsilí. Opera musela být protkána sevdahem, opírá se o hercegovský kámen, ilahiju [muslimská nábožná píseň] a saz v orchestru. Nakolik bude úspěšná a kolika představení dosáhne, to ukáže budoucnost. V každém případě je vhodné upozornit, že to je první pravá bosňácká opera.“[2]
Uvedení opery bylo poznamenáno finančními i uměleckými spory mezi skladatelem a divadelním týmem, zejména režisérem a ředitelem Národního divadla Sulejmanem Kupusovićem.[1] Přesto měla opera po svém uvedení značný úspěch, za prvních pět let se hrála asi čtyřicetkrát a byla představena i v zahraničí (Rakousko, Chorvatsko, Turecko).[3][4] Podle Ivici Šariće, ministra kultury Bosny a Hercegoviny a představitele Hasanagy v opeře, se „všude, kde byla provedena, setkala se sympatiemi a pozitivní kritikou“.[5]
V roce 2013 byla Hasanaginica nastudována a poprvé uvedena Istanbulským státním divadlem opery a baletu, kritiky byly spíše nepříznivé.[6]
Hudební jazyk opery je v zásadě tonální s prvky minimalismu a četnými orientalismy; skladatel se hlásí výslovně k „národnímu romantismu“ a skladatelům jako Antonín Dvořák nebo Fryderyk Chopin.[1]
Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Osoba | hlasový obor | světová premiéra (18.3.2000)[7] |
|---|---|---|
| Hasanaginica | soprán | Amila Bakšić |
| Aga-Hasanaga, její manžel | bas | Ivica Šarić |
| Imotský kádí | tenor | Krunoslav Cigoj |
| Beg Pintorović | bas | Ivica Čikeš |
| Hasanagova matka | mezzosoprán | Margit Tomik |
| Sultanija | soprán | Lejla Jusić |
| Hráč na saz | bas | Denis Isaković |
| Muezzin | tenor | Eldin Huseinbegović |
| Starosvat | baryton | Mirza Alagić |
| Tři děti | dětské soprány | Romana Čizmić, Jana Kupusović, Amer Dubravić |
| Vojáci, ženy, svatební hosté | ||
| Dirigent: | Miroslav Homen | |
| Režie: | Sulejman Kupusović | |
| Choreografie: | Edina Papo | |
| Výprava: | Radovan Marušić | |
| Kostýmy: | Vanja Popović | |
Děj opery[editovat | editovat zdroj]
Odehrává se v oblasti Biokova v polovině 17. století.
1. dějství[editovat | editovat zdroj]
V bojích na bosenských hranicích byl raněn bohatý bosenskomuslimský předák Hasanaga Arapović. Leží raněn na Biokovské planině a obkládá si rány bylinami. Přicházejí za ním jeho matka a sestra, Hasanaga však očekává svou ženu Hasanaginicu. Ale ta se rozhodla zůstat doma, kde se musí starat o děti; podle starého zvyku ostatně nemá manžela následovat do boje. Ale Hasanaga je rozhořčen nad tím, co si vysvětluje jako nedostatek lásky a úcty od své ženy, a na ponoukání své matky posílá do svého domu posla se zprávou: zapuzuje Hasanaginicu a vykazuje ji ze svého domu i od své rodiny.
O tomto poselství se dozví i beg Pintorović, Hasanaginičin bratr. Má za to, že Hasanagovo chování je urážkou jejich rodinné cti, a přichází odvést svou sestru zpět do domu Pintorovićů. U Hasanagova domu se setká s vracejícím se švagrem a dává se s ním do hádky, která překročí až v pěstní souboj. Beg Pintorović ve zlém odvádí svou sestru. Ta netruchlí nad ztrátou manžela – její sňatek stejně jako zapuzení nebyly věcí její vůle, neboť nad jejím osudem vždy vládnou muží. O to žalostněji se loučí se svými milovanými pěti dětmi, které musí v Hasanagově domě zanechat.
2. dějství[editovat | editovat zdroj]
Hasanaginica je v domě Pintorovićů a beg Pintorović snová pomstu bývalému švagrovi. Chystá se provdat Hasanaginicu za imotského kadiho, bohatého a váženého muže, který byl již od mládí do jeho sestry zamilován. Kadi přichází na námluvy. Jeho setkání s Hasanaginicou je tragické a absurdní zároveň: žena lpí ve svých myšlenkách na svém bývalém muži a zejména dětech a nedokáže myslet na nový sňatek. Kadi její obavy chápe, je to dobrý a ušlechtilý člověk, ale sní o tom, že učiní Hasanaginicu šťastnou. Ta se jako vždy podvolí bratrovu příkazu a přijímá od kadiho zásnubní prsten. Vymůže si však na bratrovi, aby svatební průvod vedoucí nevěstu do ženichova obydlí zastavil u Hasanagova domu, aby se naposledy mohla rozloučit se svými dětmi a předat jim dárky.
Když bratr a nový ženich odejdou, přikrade se k Hasanaginici její nejstarší dcera Sultana, jíž se podařilo potají vyhledat matku. Dozvídá se od ní o nadcházející svatbě Hasanaginici s imotským kadim.
3. dějství[editovat | editovat zdroj]
Ve svém domově se mezitím Hasanaga trápí výčitkami svědomí. Uvědomuje si, že se ke své manželce zachoval nespravedlivě. V hádce se svou matkou svaluje vinu na ni. Vydává se do stáje, aby dal osedlat koně a vydal se k Pintorovićovi, aby Hasanaginicu odvezl zpátky do svého domu a ke svým dětem. V této chvíli se však dozvídá, že je již pozdě. Hasanaginica je už zaslíbena jinému a její svatební průvod je právě na cestě k Hasanagovu domu.
Netrvá dlouho a svatebčané jsou na místě. Vchází Hasanaginica, celá v bílém a s tváří zakrytou závojem, a dojemně dává sbohem svým dětem. Hasanagovo vysvětlování a výzvy, aby se vrátila k němu, neposlouchá. Rozzlobený Hasanaga jí dětí odnímá a vyčítá jí, že je „matkou s kamenným srdcem“. Tato nespravedlivá výčitka zasáhne již tak krvácející Hasanaginicino srdce a ta se skácí mrtva k zemi. Opera končí žalostným nářkem děti nad matčiným tělem.
Nahrávka[editovat | editovat zdroj]
- 2005 (BOSNATON SARAJEVO CDBT 013) Zpívají: (Hasanaginica) Amila Bakšić, (Hasanaga) Ivica Šarić, (imotský kadi) Hrid Matić, (beg Pintorović / hráč na saz) Denis Isaković, (Hasanagova matka) Margit Tomik, (Sultanija) Lejla Jusić, (muezzin) Eldin Huseinbegović, (starosvat) Dragan Pavlović. Orchestr Sarajevské filharmonie a Sbor Opery Národního divadla Sarajevo řídí Miroslav Homen.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c IMAMOVIĆ, Emir. Opera je skupa igranka. Dani. 2000-03-31, čís. 148. Dostupné online [cit. 2015-05-13]. ISSN 2232-9978. (bosensky) Archivováno 19. 5. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ a b Hasanaginica - Prva bosanskohercegovacka opera [online]. Sarajevo: Kongres bošnjackih intelektualaca, rev. 2003-04-13 [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. (bosensky)
- ↑ FENA. Opera "Hasanaginica" od danas na CD-u. Klix [online]. 2006-02-01 [cit. 2015-05-13]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Na "Hasanaginici" su svi zaradili više od mene. Sutra.ba. 2012-04-02. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. (bosensky) Archivováno 18. 5. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ LINGO, M. "Hasanaginica" na CD-u. Nezavisne novine [online]. 2006-02-01 [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. (bosensky)
- ↑ AKMEN, Üstün. Türkiye’de bir Boşnak operası: Öldüren aşk. Evrensel. 2013-03-15. Dostupné online [cit. 2015-05-13]. (turecky)
- ↑ Repertoar - Hasanaginica [online]. Sarajevo: Narodno pozoriště Sarajevo, rev. 2014-10-15 [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. (bosensky)