Hans Witten
| Hans Witten | |
|---|---|
| Narození | 15. století Braunschweig |
| Úmrtí | 1522 Annaberg-Buchholz |
| Povolání | sochař |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hans Witten (* 1470–1480, Braunschweig – po roce 1522, Annaberg) byl německý pozdně gotický sochař, činný v Horním Sasku.
Život[editovat | editovat zdroj]
O životě Hanse Wittena je jen málo dokladů. V archivu Braunschweigu se zachoval záznam, že Mistru Johannu van Kollen se roku 1477 narodil syn Hans. Roku 1502 je občan Kolína nad Rýnem Hans Witten uveden v daňových záznamech města Chemnitz. Roku 1507 je Hans z Kolína a znovu Hans Witten z Kolína nad Rýnem uveden jako autor oltáře v Ehrenfriedersdorfu. Tři jeho díla (Halle, Borna, Annaberg) jsou podepsána iniciálami H.W.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Hans Witten byl jedním z hlavních sochařů německé pozdní gotiky a rané renesance, který vyvinul vlastní styl charakteristický fantaskními prvky. Wittenova freiberská tulipánová kazatelna je považována za nejvýznamnější památku reformace.[1] U staveb protestantských kostelů vzrostl význam kazatelny jako řečnického místa. Ta se stala symbolickým místem a kázané slovo Boží mělo vést k pravé zbožnosti.
U Wittenovy tulipánové kazatelny nesou schodiště kmeny stromů, architektura mizí za gotickou rozvilinou a vzpěry nese na ramenou mladší muž. Patron horníků sv. Daniel, sedící na schodech, měl podle bajky hledat rudu na stromech a teprve anděl ho upozornil na poklad v hlubině.
Známá díla[editovat | editovat zdroj]
- Annaberg
- podepsané "Krásné dveře" (1512), původně v kostele františkánů-observantů, od roku 1577 v kostele sv. Anny
- Křtitelnice (kolem 1515)[2]
- Svorník se scénou z legendy o sv. Danielovi (kolem 1520)
- Epitaf se scénou Ukřižování
- Borna
- podepsaný křídlový oltář, městský kostel Panny Marie (1511)
- Pozdně gotická kazatelna v Aegidienkirche (před r. 1500), původně umístěná v klášterním kostele sv. Kříže, který za války vyhořel.
- Madona
- Chemnitz
- Pilíř se scénou Bičování, zámecký kostel Chemnitz (1515)[3]
- Severní portál (výška 11 m), zámecký kostel Chemnitz (1515), přemístěn do interiéru kostela[4]
- Epitaf Dietricha von Harras, podpěry pulpitu a Krucifix v klášterním kostele Ebersdorf
- oltář v kostele Chemnitz-Mittelbach
- Ehrenfriedersdorf
- vyřezávaný křídlový oltář v St. Niklaskirche (1507)[5]
- Freiberg
- Pozdně gotická "Tulipánová kazatelna" v dómu (1508–1510)
- Pieta, Jakobikirche (pravděpodobné autorství)
- deska s postavou trůnícího císaře, radnice v Goslaru
- signovaná figura sv. Heleny, radnice (1502)
- Ukřižování, Stephanskirche (pravděpodobné autorství)
- Waldenburg
- reliéf s marií Magdalenou (kolem 1520)
- Krucifix v evangelickém luteránském farním kostele sv. Víta (1513)[6]
- dvě oltářní sochy – sv. Kateřina, sv. Uršula (1511/12)[7]
- neznámý původ
- skupina figur z Kalvárie, polychromované dřevo (1500/1510)[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Carmela Thiele, Sochařství, s. 73
- ↑ foto T. Jacobi
- ↑ Karl-Hermann Kandler, Meister "HW" - Hans Witten ?. www.kirche-chemnitz.de [online]. [cit. 2016-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-02.
- ↑ In der Schloßkirche von Chemnitz, Das Nordportal
- ↑ Ev.-Luth. Kirchgemeinde St. Niklas, Altar
- ↑ Wolf Dieter Röber: Ein bisher unbekanntes Werk von Hans Witten in der Kirche zu Wünschendorf-Veitsberg bei Weida. In: Sächsische Heimatblätter Heft 1/1970, S. 26-28
- ↑ Ingo Sandner, Helmut Wilsdorf, Arndt Kiesewetter: Spätgotische Tafelmalerei in Sachsen. Verlag der Kunst, 1993
- ↑ Trauergruppe aus einem Kalvarienberg. www.lempertz.com [online]. [cit. 2016-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-28.
Článek byl přeložen z německé Wikipedie.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Günter Hummel / Barbara Löwe / Frank Reinhold, Der Meister HW. Der kleine sakrale Kunstführer 4, hrsg. von der Altenburger Akademie, Evangelische Erwachsenenbildung (Altenburg-Langenweißbach-Neumark 2003, 2011)
- Günter Hummel: Der Hochaltar von Ehrenfriedersdorf. Der kleine sakrale Kunstführer 11, hrsg. von der Altenburger Akademie, Evangelische Erwachsenenbildung (Altenburg-Langenweißbach-Neumark 2007)
- Carmela Thiele, Sochařství, Computer Press, Brno 2004
- Günter Hummel: Der Schmerzensmann von Weida, ein Werk des „Meisters HW“ , in: Jb. des Museums Hohenleuben-Reichenfels, Nr. 43 (Hohenleuben 1998), s. 79–84
- Günter Hummel: Die schmerzhafte Madonna von Wünschendorf – ein Werk des „Meisters HW“ , in: Der Heimatbote. Beiträge aus dem Landkreis Greiz und Umgebung, Nr. 02/1995, 41. Jg. (Greiz 1995), s. 33-38.
- Michael Stuhr (ed.): Die Bildwerke des Meisters H. W. Insel Verlag, Leipzig 1985 (Insel-Bücherei 1055)
- Ludger Alscher et al: Lexikon der Kunst, Architektur, Bildende Kunst, Angewandte Kunst, Industriegestaltung, Kunsttheorie. Band I, Verlag Das europäische Buch, Westberlin 1984
- Curt Langer: Hans Witten von Cöln oder Hans Witten und Hans von Cöln? In: Sächsische Heimatblätter Heft 7 (1961) s. 65–78
- Walter Hentschel: Hans Witten Der Meister H. W. Verlag Seemann, Leipzig, 1938
- Paul Jonas Meier: Das Kunsthandwerk des Bildhauers in der Stadt Braunschweig seit der Reformation. In: Werkstücke aus Museum, Archiv und Bibliothek der Stadt Braunschweig VIII., Appelhans, Braunschweig 1936
- Walter Hentschel: Sächsische Plastik um 1500. Wilhelm Limpert-Verlag, Dresden, 1926
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Witten na Wikimedia Commons
