Goldfinger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o filmu o Jamesi Bondovi. O hudební skupině pojednává článek Goldfinger (hudební skupina).
Goldfinger
Původní název Goldfinger
Jazyk angličtina
Délka 105 min
Žánr bondovka
Námět Ian Fleming
Scénář Richard Maibaum
Paul Dehn
Režie Guy Hamilton
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Sean Connery
Produkce Harry Saltzman
Albert R. Broccoli
Hudba John Barry
Kamera Ted Moore
Střih Peter Hunt
Výroba a distribuce
Premiéra 1964
Distribuce EON Productions
Rozpočet 3 500 000 USD
Předchozí a následující díl
Srdečné pozdravy z Ruska Thunderball
Goldfinger na IMDb

Goldfinger je v pořadí třetí film o Jamesi Bondovi z roku 1964, adaptace sedmého románu spisovatele Iana Fleminga o této postavě z roku 1959.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Auric Goldfinger je obézní boháč, který má zálibu v shromažďování zlata a kontakty na zločinecké organizace. James Bond dostane za úkol zjistit, jakým způsobem se Goldfingerovi daří ilegálně obchodovat se zlatem, převážet jej tajně mezi státy a vydělávat na různé prodejní ceně. V souboji s Bondem má většinu času Goldfinger navrch, Bonda přepadne jeho korejský nemluvící sluha Oddjob, vězní asijští komplicové a z donucení musí sledovat vrchol plánu, jak zbohatnout na vlastní velké zásobě zlatých prutů.

Pussy Gollorová pomáhá Goldfingerovi se svými pilotkami lehkých letadel v přepadení pevnosti Fort Knox, kde jsou ukryty americké zásoby zlata. Po úspěšném vpádu do pevnosti se ale nemá zlato krást, leč znehodnotit na desítky let asijskou atomovou náloží, jež z něho udělá radioaktivní a nepoužitelný artikl. Goldfingerovy zásoby zlata by obratem stouply na hodnotě.

James Bond v zajetí Goldfingrovy farmy přemluví a svede Pussy Gollorovou, která dá vládní agentuře echo o plánovaném útoku. Přepadení probíhá jako podle plánu až do doby než Goldfinger vytáhne a zprovozní svojí atomovou nálož, která by mohla být užita na civilní útok pokud by s plánu sešlo. James se snaží bombu zneškodnit, ale bombu správně deaktivuje v 007 vteřině specialista. Goldfingerovi se povede v přestrojení za generála uniknout a dostat se do letadla s Bondem. Po výstřelu s jeho zlaté zbraně dojde v letadle k dekompresi, která jej vysaje z letadla, Bond se společně s Gollerovou nouzově zachrání a zůstávají v objetí pod padákem.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Goldfingera kritici považují za obrat v bondovských filmech, umělecky i dopadem na pop-kulturu. Vyspělá technologie se zde například stala součástí série, Bond poprvé řídí vůz Aston Martin. V roce 1964 byl rozpočet 3,5 milionu dolarů dost vysoký, ale výdělky se pohybovaly kolem 130 milionů. Goldfinger se tak jako první bondovka stal trhákem. Nikde jinde James Bond neschytal tolik ran, ale tento díl mu přesto zvedl neuvěřitelným způsobem popularitu.

Bond car[editovat | editovat zdroj]

V tomto filmu James jezdí vozem Aston Martin DB5. Vozidlo je vybaveno bodci ve středu kola na roztrhání protivníkových pneumatik, kulomety a katapultovým sedadlem. To bylo použito ze staré stíhačky a doopravdy fungovalo. Ve filmu jsou dvě automobilové honičky. S Tilly Mastersonovou a jejím kabrioletem Ford Mustang a s Goldfingerovým zabijákem v jeho voze Mercedes-Benz 190 S.

Osoby a obsazení[editovat | editovat zdroj]

Aston Martin DB5