Giuseppe Jannaconi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Giuseppe Jannaconi - také Janacconi, nebo Gianacconi (1741 nebo 1740, Řím16. března 1816, Řím) byl italský skladatel, jeden z posledních skladatelů římské školy, kterou proslavil zejména Palestrina.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jannaconi se narodil v Římě. Nejprve studoval zpěv u Dona Socorso Rinaldini, později skladbu a kontrapunkt u Muzia Clementi a Gaetana Carpani. K dokonalosti jej dovedl Pasquale Pisari, který jej zasvětil do tajů kontrapunktu římské hudební školy a se kterým pak dlouhou dobu spolupracoval.

V roce 1799 byl Jannaconi jmenován hlavním dirigentem (maestro di cappella) milánské katedrály, ale brzy musel tento prestižní post opustit ve prospěch známějšího skladatele Giuseppe Sarti. Vrátil se do Říma a věnoval se výuce hudby v sirotčinci. Veřejného uznání se dočkal až v roce 1811, kdy po Zingarellim převzal orchestr v bazilice sv. Petra v Římě.

Jeho tvorba zahrnuje převážně chrámovou hudbu psanou v přísném kontrapunktu Palestrinovy školy. Spolu se svým učitelem a přítelem Pisarim také pořídil notové záznamy mnoha Palestrinových skladeb. Je považován za posledního skladatele tohoto hudebního směru. Z mnoha jeho žáků vynikli zejména skladatelé Nicola Vaccai, Valentino Fioravanti a Francesco Basily.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • L'agonia di Gesù Cristo, Oratorium a 3 voci;
  • přibližně 60 mší nebo jejích částí;
  • 37 žalmů;
  • 2 sbírky antifon;
  • 3 sbírky offertorií;
  • 3 Te Deum;
  • 83 motet;
  • řada instrumentálních skladeb (mezi nimi 2 smyčcové kvintety);
  • četné fugy a kánony pro 4 až 64 hlasy.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Giuseppe Baini: Memorie storico-critiche della vita e delle opere di Giovanni Pierluigi da Palestrina, II, 1828, R 1966;
  • Joseph Killing: Kirchenmusikal. Schätze der Bibliothek des Abbate Fortunato Santini, 1910;
  • Karl Gustav Fellerer: Der Palestrinastil und seine Bedeutung in der vokalen Kirchenmusik des 18. Jh., 1972;
  • Leopold M. Kantner: Aurea luce, Musik an St. Peter in Rom 1790-1850, (Veröffentl. der Kommission für Musikforschung, H. 18, Österr. Akad. der Wiss., phil.-hist. Klasse, Sitzungsberichte, 339. Bd., 1979);
  • Klaus Kindler: Verzeichnis der musikal. Werke J.s (1740- 1810) (Santinisammlung in Münster/Westfalen, in: Fontes Artis Musicae, 1981, 313-319);

Další zdroje[editovat | editovat zdroj]