Giuseppe Casoria
| Jeho Eminence Giuseppe Casoria | |
|---|---|
| Kardinál-kněz Prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Jmenování | 24. srpen 1981 |
| Emeritura | 8. duben 1984 |
| Předchůdce | James Robert Knox |
| Nástupce | Paul Augustin Mayer |
| Titulární kostel | San Giuseppe al Trionfale |
| Heslo | „A Domino avrea domus“ |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 21. prosince 1930 světitel Francesco De Pietro |
| Biskupské svěcení | 13. února 1972 světitel Pavel VI. 1. spolusvětitel Bernard Jan Alfrink 2. spolusvětitel William John Conway |
| Kardinálská kreace | 2. února 1983 kreoval Jan Pavel II. |
| Titul | Kardinál-kněz |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se | |
| Osobní údaje | |
| Země |  Itálie |
| Datum narození | 1. října 1908 |
| Místo narození | Acerra |
| Datum úmrtí | 8. února 2001 (ve věku 92 let) |
| Místo úmrtí | Řím |
| Místo pohřbení | Acerra |
| Národnost | italská |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giuseppe kardinál Casoria (1. října 1908, Acerra – 8. února 2001, Řím) byl italský duchovní, teolog a kuriální kardinál.
Život[editovat | editovat zdroj]
Církevní dráhu začal jako kněž diecéze acerrské, vysvěcen byl v roce 1930. Získal vzdělání a akademické tituly v oborech teologie, filosofie, obojího práva a politických vědách. Vyučoval v regionálním semináři v Molfettě, a zároveň pracoval i na vatikánských úřadech, nejprve jako obhájce svazku ve Svaté rotě římské, ale i jinde. Jako podsekretář Kongregace pro disciplínu svátostí byl expertem na druhém vatikánském koncilu. V roce 1972 byl jmenován titulárním arcibiskupem a následně sekretářem Kongregace pro blahořečení a svatořečení. Roku 1981 byl postaven do čela Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, nejprve jako pro.prefekt a po své kardinálské kreaci jako prefekt. Na funkci rezignoval z důvodu vysokého věku v roce 1984.
Zemřel v únoru 2001, pohřební obřady se odehrály ve vatikánské bazilice sv. Petra dne 10. února 2001 za předsednictví papeže Jana Pavla II., který ve své homilii označil kardinbála za "duši vášnivě zaměřenou na Krista, jehož se ve svém kněžském životě neustále snažil napodobovat."[1] Jeho tělo bylo uloženo do rodinné hrobky v jeho rodném městě Acerra.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Pio XI e la Madonna, in Cor Unum Christo, 1930.
- In memoria del cardinal Pietro Gasparri in Miles Christi, XII 1934.
- La scienza della politica nel pensiero di S. Tommaso, in Miles Christi, XV 1935.
- Una breve giornata di fanciulezza pura, Napoli 1936.
- De personalitate iuridica "piarum causarum" in evolutione iuris Romanorum, Melphicti 1937.
- De processu canonico et civile di Mons. Donato Venditti, in Monitor Ecclesiasticus 1950.
- Concordati ed Ordinamento giuridico internazionale, Roma 1953.
- De matrimonio Rato et non consummato, Romae 1959.
- Chiesa e Stato, Roma 1961.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jan Pavel II., kázání na pohřbu kardinála Casorii, 10.2.2001.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giuseppe Casoria na Wikimedia Commons - Biografické heslo na catholic-hierarchy.org
- Profil v biografickém slovníku kardinálů Salvadora Mirandy
