Gerizim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gerizim
גְּרִזִים
Gerizim kolem roku 1900
Gerizim kolem roku 1900

Vrchol 865 m n. m.

Světadíl Asie
Státy Západní břeh Jordánu[p 1]
Souřadnice 32°11′58″ s. š., 35°16′22″ v. d.
Gerizim
Fire.svg
Gerizim

Gerizim (hebrejsky גְּרִזִים‎‎, arabsky Džebel et Tur), též přepisováno jako Gerizím či Garizim, je hora v Samařsku na Západním břehu Jordánu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Dosahuje nadmořské výšky 865 metrů. Pod jejími svahy leží palestinské město Náblus. Na úbočí Gerizim se nachází též izraelská osada Har Bracha. Ve vrcholové partii se rozkládá osada Kirjat Luza, kterou obývají Samaritáni.

Biblický význam[editovat | editovat zdroj]

Bible se o ní zmiňuje jako o hoře požehnání[1]. Samotný název hory se však překládá jako „Odříznutí“[2]. Samaritáni ztotožňují horu Gerizim s horou Moria, kde Abrahám měl obětovat svého syna Izáka[3]. Proto zde okolo roku 432 př. n. l. vystavěli svůj chrám. Ten byl sice roku 128 př. n. l. rozbořen vojskem judského krále Jochanana Hyrkána I.[4], nicméně hora Gerizim zůstala pro Samaritány i nadále posvátným místem[5].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Nachází se na území Západního břehu Jordánu, které si nárokuje Stát Palestina. Samotná vrcholová partie hory je součástí zóny B (civilní kontrola Palestinské autonomie, bezpečnostní kontrola Izraele) a zóny C (civilní i bezpečnostní kontrola Izraele).

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mount Gerizim ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dt 11, 29 (Kral, ČEP)
  2. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha : Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 142.  
  3. Gn 22, 2 (Kral, ČEP)
  4. BIČ, Miloš. Ze světa Starého zákona II. Praha : Kalich, 1989. S. 498.  
  5. J 4, 20 (Kral, ČEP)

Literatura[editovat | editovat zdroj]