Gaskoňské vévodství
Gaskoňské vévodství neboli Vévodství Vasconie (baskicky Baskoniako dukerria, baskicky Ducat de Gasconha, francouzsky Duché de Gascogne nebo Duché de Vasconie) byl středověký státní útvar existující mezi lety 602 a 1453 v jihozápadní Francii a částečně zasahující do severního Španělska, ve středověku sousedilo na severu s Akvitánií a na západě s hrabstvím Toulouse, na jihu s Aragonií, Navarrou a hrabstvím Barcelony.
Dějiny
Počátky Gaskoňska sahají až do raného středověku. Prapůvodní Wasconie byla vytvořena franskými Merovejci jako pohraniční marka pro jejich Franskou říši, hraničila s říší Vizigótů a po jejím pádu se stala dějištěm vpádu muslimů do nitra Evropy. Po sériích povstání proti Frankům, znovu nabyté svobody a její opakované ztráty, bylo Gaskoňsko v roce 1053 dobyto Akvitánským vévodstvím. Spolu s Anglií a dalšími pevninskými vévodstvími tvořily součást velké říše Anjouovců (Plantagenetů). Od roku 1204 si titul gaskoňského vévody přisvojili angličtí králové této dynastie.
Gaskoňské vévodství až do Stoleté války mezi Anglií a Francií náleželo ke kontinentálního panství Plantagenetů, jenže během Stoleté války, která skončila porážkou Anglie a ztrátou všech jejích pevninských území ve prospěch Francie, bylo i Gaskoňsko dobyto a připojeno k Francii, a to králem Karlem V. Francouzským. V roce 1453 bylo plně začleněno k Francii v rámci vévodství Guyenne (zkomolenina Akvitánie) a jako samostatný státní útvar přestal definitivně existovat.
Až do Velké francouzské revoluce bylo Gaskoňsko jednou z francouzských provincií.
