Hrabství Toulouse

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hrabství Toulouse
Comté de Toulouse
778–1271 Francouzské království 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Politická mapa Languedocu na úsvitu Albigenské křížové výpravy za vlády rodu z Toulouse (Hrabství toulouské zeleně, jeho vazalové světle zeleně).
hlavní město:
Toulouse
obyvatelstvo
okcitánština
státní útvar
monarchie
vznik:
778
zánik:
1271
Státní útvary a území
Předcházející:
Nástupnické:
Francouzské království Francouzské království

Hrabství Toulouse bylo území v jižní Francii, v jehož centru bylo město Toulouse a i s okolím bylo za Merovejské dynastie ovládáno hrabaty z Toulouse. Dědičné hrabství bylo založeno Karlem Velikým roku 778 a jeho existence skončila francouzskou anexí v roce 1271. Bylo střediskem zvláštní languedocké kultury, která ovlivňovala celou jižní Francii, kde se mluvilo okcitánsky, jazykem velmi blízkým dnešní katalánštině, poměrně velmi vzdáleným jazyku (Langues d'oïl), kterým se mluvilo v severní Francii. Jména hrabat a vévodů jsou lépe známa až od dob Karlovců, úřad se za jejich dob stal dědičným.

Dědičná hrabata z Toulouse vládla městu Toulouse a okolnímu hrabství od pozdního 9. století až do roku 1270. Hrabata a další příslušníci jejich rodu v různých obdobích získali několikrát tituly hrabat z Quercy, Rouergue, Albi či Nîmes, a markrabat Góthie a Provence. Kromě toho se Raimond IV. stal zakladatelem křižáckého hrabství Tripolis a jeho potomci mu v 12. a 13. století vládli.

Jako následnický stát Vizigótského království podědilo Toulouse, společně s Akvitanií a Languedocem (nikoliv však s Gaskoňskem), právní systém s prvky vizigótského a římského práva, které dovolovaly ženám mít o něco větší práva než jejich současnice. Obzvláště podle vizigótských Liber Judiciorum kodifikovaných v roce 642/643 a rozšířených Recceswinthovým kodexem v roce 653, mohly ženy dědit zemi i tituly a spravovat je nezávisle na svých manželech či mužských příslušnících rodu, disponovat svým majetkem v poslední vůli, pokud neměly dědice, a mohly se samy zastupovat ve přích či svědčit u soudu od dovršení 14 let věku a samy chystat své sňatky od 20 let.[1] Jako následek tohoto právního systému byla v následnickém právu tamější šlechty praktikována převážně primogenitura s preferencí mužů.

Jmenování králem[editovat | editovat zdroj]

Rod z Rouergue[editovat | editovat zdroj]

Starší větev[editovat | editovat zdroj]

dříve se dlouho myslelo, že po něm nastoupil přímo Guillaume III. Přesto nedávný výzkum navrhl přidat nejméně jednoho a možná i tři dříve přehlížená hrabata. Nejméně jeden z nich se jmenoval Raimond, což vyústilo v konfliktní systém číslování, ale většina historiků pokračuje v užívání tradičního číslování pozdějších Raimondů.
první rekonstrukce:
druhá rekonstrukce:

Mladší větev[editovat | editovat zdroj]

V tomto momentu přešlo Toulouse na Korunu francouzskou podle podmínek smlouvy z Meaux z roku 1229.

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku County of Toulouse na anglické Wikipedii.

  1. Klapisch-Zuber, Christine; A History of Women; Book II: Silences of the Middle Ages, Cambridge, Massachusetts: The Belknap Press of Harvard University Press, 1992; Chapter 6, "Women in the Fifth to the Tenth Century" by Suzanne Fonay Wemple, p. 74.

Další literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Genty, Roger. Les Comtes de Toulouse: Histoire et Traditions. Éditions de Poliphile, 1987.
  • Brémond, Alphonse, Nobiliaire toulousain. Bonnal et Gibrac, 1863.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]