Furtius
| Furtius | |
|---|---|
| Narození | 2. století |
| Úmrtí | 2. století |
| Povolání | panovník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Furtius také Phurtius byl ve 2. století prořímský král Kvádů v oblasti středního Dunaje v době Markomanských válek. Informace o Furtiovi se dochovaly ve spisech římského historika Cassia Dia,[1] když římský císař Marcus Aurelius v roce 171 uzavřel s germánskými kmeny Kvádů, Markomanů a Sarmatů mírovou smlouvu, kterou chtěl zajistit římskou hranici Limes Romanus na středním Dunaji.[2]
Zázračný déšť Marka Aurelia[editovat | editovat zdroj]
V roce 173 Kvádové porušili smlouvu o míru a tak Marcus Aurelius vytáhl do Germánie, aby vzpůrné Kvády potrestal. Během tohoto tažení došlo ke známé a slavné události, tzv. „zázračného deště Marca Aurelia“, který je vyobrazen na sloupu Marka Aurelia v Římě. Podle Cassia Dia byla jednotka legio XII Fulminata oblíčena početnou kvádskou přesilou a téměř donucena se vzdát Kvádům, kvůli horku a žízni. Zachránila je však náhle příchozí bouře, která zachránila Římany, zatímco do Kvádů udeřily hromy a blesky.[1] Kvádové byli poraženi a Marcu Aureliu slíbili poslušnost. Současníci a historici Marca Aurelia zázračný déšť připisovali božímu zásahu. Cassius Dio uvedl, že bouři vyvolal egyptský kouzelník, který se modlil k Merkurovi, zatímco křesťanští spisovatelé jako Tertullianus zázračný déšť připisovali modlitbě křesťanů.
Sesazení a znovujmenování[editovat | editovat zdroj]
Uzavřená mírová smlouva zavazovala Kvády nejen k dodržování míru, ale i k dodávkám koní a dobytka do Říma, což se kvádské nobilitě brzy po prohrané bitvě nelíbilo a tak vládce Furtia sesadila a novým králem zvolila Ariogaesa. Marcus Aurelius odmítl uznat nového kvádského vládce. Kvádové naopak odmítli vydat římské válečné zajatce. V důsledku toho se Marcus Aurelius v roce 174 vydal znovu na válečnou výpravu proti Kvádům. Slíbil tisíc zlatých každému, kdo mu přivede živého Ariogaesa, a pět set zlatých těm, kteří ho dokážou zabít a dodat mu jeho hlavu.[1] Když byl Ariogaesus nakonec zajat, Marcus Aurelius ho poslal do Alexandrie.[3] Po uvěznění Ariogaese Marcus Aurelius znovu dosadil do čela Kvádů prořímského Furtia. Po bitvě zůstalo království Kvádů vůči Římu ve vazalském poměru.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c CASSIUS DIO. Historia romana, Books LXXII. 13-14 [online]. Londýn: Loeb Classical Library edition, 1927 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BECK, Heinrich. Reallexikon der Germanischen Altertumskunde: Pfalzel - Quaden. [s.l.]: De Gruyter, 2003. 646 s. ISBN 978-3110175356. (německy)
- ↑ HOOPS, Johanne, Heinrich Beck. Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. [s.l.]: Berlin , New York (N.Y.): W. de Gruyter, 1973. ISBN 3-11-004489-7. S. 406–407. (německy)