Frederick Leighton
| Frederic Leighton | |
autoportrét |
|
| Narození | 3. prosince 1830 Scarborough |
|---|---|
| Úmrtí | 25. ledna 1896 Londýn |
Frederick Leighton (3. prosince 1830, Scarborough, Severní Yorkshire – 25. ledna 1896, Londýn) byl anglický viktoriánský malíř a sochař. Jeho dílo zahrnuje především historické malby, dále portréty mužů viktoriánské epochy, mytologické malby aktů, ale také plastiky. Maloval velmi sytými a výraznými barvami a jemnými odstíny. Byl pokračovatelem prerafaelitů a současníkem malíře Alma-Tademy.
Obsah |
Život [editovat]
Leighton se narodil v Scarboroughu 3. prosince r. 1830. Malířství se vyučil u Eduarda von Steinle a Giovanniho Costy. Ve Florencii studoval italské renesanční mistry a roku 1852 zde namaloval obraz Cimabuova Madona vezená ulicemi Florencie. Obraz byl vystaven v Královské akademii a sklidil takový úspěch, že jej zakoupila královna Viktorie za 600 guinejí. Léta 1855-1859 strávil v Paříži, kde se setkal s Ingresem, Delacroixem, Corotem a Milletem, jejichž umění hluboce obdivoval. Roku 1860 se vrátil do Anglie a roku 1864 byl zvolen za člena královské akademie. V letech 1878-1896 byl jejím prezidentem.
Do roku 1870 začal pod Leightonovým vedením Frederick Hollyer fotografovat a publikovat díla Prerafaelitů, mezi kterými byli mimo jiné Edward Burne-Jones, George Frederic Watts, Simeon Solomon nebo Dante Gabriel Rossetti.[1][2] Zvláště jeho fotografie kreseb byly chváleny pro svoji vysokou kvalitu, doslova "je šlo jen stěží odlišit od těch skutečných". Jednou z nejznámějších byla studie tří hlav Burna-Jonese pro The Masque of Cupid.[2]
Roku 1878 byl ve Windsoru pasován na rytíře, a v roce 1896 byl jmenován baronem. Z tohoto titulu se však netěšil dlouho,protože následující den zemřel na anginu pectoris. Protože neměl potomka, jeho titul v ten okamžik zanikl.
Výběr děl [editovat]
- Brunneleschiho smrt, 1852
- Nesení Cimabuovy Madony ulicemi Florencie, 1853-1855
- Rybář a siréna, asi 1856-1858
- Objevení mrtvé Julie, kol. 1860
- Mateřské líbánky,1864
- Matka a dítě, 1865
- Actea,nymfa na pobřeží, 1868
- Daidalos a Ikaros, 1869
- Herakles bojuje s Thanatem o tělo Alkestis, 1871-1872
- Řekyně sbírající oblázky u moře, 1871
- Teresina, 1872
- Hudební lekce, 1877
- Atlet zápasící s Pýthonem, 1877
- Nausikaá, 1879
- Světlo v harému, 1880
- Ženatý, 1882
- Zajetí Andromaché, 1889
- Lázeň Psýché, 1890
- Zahrada Hesperidek, 1892
- Plamenný červen, 1895
- Podobenství o moudrých a pošetilých pannách
- Phoebe
- Koupající se
- Leightonovy fresky
Zajímavost [editovat]
Leighton byl prvním malířem, který v roce 1896 obdržel šlechtický titul. Současně drží "rekord" v nejkratší době po kterou tento titul trval. Druhý den po jeho udělení totiž zemřel na anginu pectoris, a jelikož nebyl ženatý, jeho titul zanikl.[3]
Galerie [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Concise Grove Dictionary of Art, "Frederick Hollyer"
- ↑ a b Wildman, Edward Burne-Jones, str. 197-198
- ↑ Peerage records
- Wildman, Stephen: Edward Burne-Jones: Victorian Artist-Dreamer, Metropolitan Museum of Art, 1998, ISBN 0-87099-859-5
- Answers.com "Frederick Hollyer" [online]. Oxford University Press, [cit. 2008-08-31]. Dostupné online. (anglicky)