Franz Laufberger
| Franz Laufberger | |
|---|---|
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1866 | |
| Náměstek místodržícího Čech | |
| Ve funkci: 1875 – 1875 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 18. července 1808 Jičíněves  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. července 1877 Bzí  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Franz Laufberger von Bergenheim, též František Laufberger z Bergenheimu (18. července 1808 Jičíněves[1][2][3][4] – 17. července 1877 Bzí[3][4]), byl rakouský státní úředník, soudce a politik německé národnosti z Čech, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie
Absolvoval právnicko-politická studia na právnické fakultě v Praze.[3][2] V roce 1833 nastoupil jako justiciář (soudní úředník) na panství Sadová, kde se o dva roky později stal úředníkem vrchního justičního úřadu.[3] V patrimoniální správě působil v letech 1832–1848 (později jako substitut horního úřadu v Jilemnici).[2] Roku 1849 byl přidělen do Prahy do komise pro vypořádání zrušení poddanství. Ještě téhož roku ovšem byl jmenován okresním hejtmanem (nejvyšší představitel státní správy) ve Vrchlabí.[3] Podle jiného zdroje byl mezitím v letech 1848–1851 byl krajským soudcem u zemského soudu v Praze a pak v období let 1850–1852 vykonával funkci okresního hejtmana ve Vrchlabí. V letech 1852–1859 byl okresním hejtmanem v Teplicích.[2] Dobový nekrolog ovšem zmiňuje, že okresním hejtmanem v Teplicích byl až od roku 1855.[3] Od roku 1859 do roku 1862 zastával post krajského hejtmana v Táboře, přičemž agendu úřadu vedl až do roku 1867. Roku 1867 získal titul dvorního rady a stal se vedoucím okresního hejtmanství.[2] Dobový zdroj naopak uvádí, že roku 1867 byl již jmenován dvorním radou při místodržitelství.[3] V období let 1869–1874 byl viceprezidentem zemské školní rady v Praze.[2]
Jeho profesní dráha vyvrcholila funkcí náměstka českého místodržícího.[1] Do této funkce usedl 15. února 1875.[2][5] Již 12. května 1875 byl ale penzionován.[2] Šlo o odchod na odpočinek na vlastní žádost.[6] Trpěl zdravotními problémy.[7]
Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v Čechách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Rokytnice, Jilemnice.[8][9] Na mandát rezignoval v listopadu 1866.[10] Patřil mezi stoupence tzv. Ústavní strany, která byla liberálně, provídeňsky a centralisticky orientovaná.[3]
Roku 1850 mu byl udělen Zlatý záslužný kříž a roku 1870 Císařský rakouský řád Leopoldův. Zemřel po dlouhé bolestivé nemoci v červenci 1877 v Bzí u Tábora.[3][4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 172.
- ↑ a b c d e f g h ŠPIRITOVÁ, Alexandra. Slovník představitelů státní správy v Čechách 1850-1918. Praha: Státní ústřední archiv, 1993. 257 s. Dostupné online. S. 105.
- ↑ a b c d e f g h i Sterbefall. Prager Abendblatt. Červenec 1877, čís. 162, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c Sterbefälle. Teplitz-Schönauer Anzeiger. Červenec 1877, čís. 29, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Neues Fremden-Blatt, 18. 2. 1875, s. 20.
- ↑ Das Vaterland, 20. 5. 1875, s. 2.
- ↑ Teplitz-Schönauer Anzeiger, 22. 5. 1875, s. 3.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1861skc/stenprot/002schuz/s002008.htm
- ↑ Národní listy 22. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=6086918&picp=&idpi=8401848
- ↑ Das Vaterland, 10. 11. 1866, s. 3.