František Fiala (1895–1957)
| František Fiala | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 21. září 1895 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. května 1957 (ve věku 61 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Břevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′6″ v. d.) |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | architekt a urbanista |
| Rodiče | Karel Fiala |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Fiala (21. září 1895 Praha[1] – 20. května 1957 Praha) byl český architekt a urbanista.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Byl synem architekta a stavitele Pražského hradu Karla Fialy. Studoval na pražském Českém učení technickém a na Akademii výtvarných umění u Jana Kotěry a 1921–1924 u Josefa Gočára.
Až do své smrti působil jako profesor urbanizmu na Českém vysokém učení technickém v Praze.[2]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
S architektem Vladimírem Wallenfelsem se v roce 1923 zúčastnili soutěže na ostravský pavilon (později Dům umění), v níž zvítězili. Přepracovaný projekt byl realizován – ostravský Dům umění, otevřený 1926, je důležitý příklad puristické architektury s ohlasem tvorby Jana Kotěry a holandské architektury té doby. Obojí patrné v uplatnění režného zdiva a v oproštěných formách s decentním uplatněním dekoru.[2]
V Ostravě se podílel na bytové výstavbě.
- dvoupatrové domy pro 12 rodin v Mariánských Horách v kolonii U Kostela (1940–1941)[3]
- Jednopatrový úřednický dům a 2 dvoupatrové úřednické domy v úřednické kolonii Ludvík (1938) v Radvanicích[4]
Posléze se věnoval především zdravotnickým stavbám:[2]
- Ústav pro nemocné tuberkulózou v Kostelci nad Černými lesy (1926)[5]
- Návrh krematoria v Praze (1927) – vypracoval spolu s Adolfem Benšem (1894–1982)[5]
- Sanatorium ve Vlašimi (1936)
- Infekční pavilon nemocnice v Pelhřimově (1936–1938)
- Kolonie domků státních zaměstnanců v Podkarpatské Rusi (ve Vereckách, Svaljavě, Velké Berezné)[5]
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- O průmyslových stavbách na Ostravsku, zvláště v letech 1926 – 1936,
- In: Technická práce na Ostravsku 1926 – 1936
- Moravská Ostrava 1936[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
- ↑ a b c STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2008. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 212, 389.
- ↑ JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie díl I.. Ostrava: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-7368-953-7. S. 123.
- ↑ JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie díl II.. Ostrava: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-7464-190-9. S. 254.
- ↑ a b c KOLEKTIV. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 168.
- ↑ VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta, Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 – 1938. Ostrava: NPÚ, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2003. ISBN 80-86517-94-2. S. 57, 88.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Fiala na Wikimedia Commons 
Autor František Fiala ve Wikizdrojích- František Fiala v informačním systému abART
- PROSTOR - architektura, interiér, design, František Fiala (1895-1957) Archivováno 9. 7. 2019 na Wayback Machine.
