Forces aériennes françaises libres

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Forces aériennes françaises libres
(Vzdušné síly svobodné Francie)
Původní výsostný znak Forces aériennes françaises libres.[p 1]
Původní výsostný znak Forces aériennes françaises libres.[p 1]
ZeměVlajka Svobodné Francie Svobodná Francie (Francouzský národní výbor)
Vznik8. července 1940
Zánik1. srpna 1943
Typletectvo
Velikost3500 příslušníků
PosádkaLondýn (stanoviště velitelství)
VeliteléMartial Valin
Nadřazené jednotkyVlajka Svobodné Francie Forces françaises libres
Účast
Válkydruhá světová válka

Forces aériennes françaises libres (Vzdušné síly svobodné Francie či Francouzské svobodné letectvo), známé také pod zkratkou FAFL, byly letectvem Forces françaises libres. Oficiálně založeny byly 8. července 1940, po výzvě generála de Gaulla z 18. června 1940 k pokračování v boji proti Německu, a reálně se do bojů zapojily od léta 1941, se vznikem prvních stíhacích (francouzsky groupe de chasse) a bombardovacích (groupe de bombardement) skupin (perutí), zpočátku v rámci Royal Air Force. Oficiálně byly rozpuštěny 1. srpna 1943 po spojení sil Svobodné Francie, do té doby řízených Francouzským národním výborem, a sil podřízených generálu Giraudovi, do jednotných ozbrojených sil pod vedením Francouzského výboru národního osvobození.

Jednotky FAFL[editovat | editovat zdroj]

Bristol Blenheim Forces aériennes françaises libres během údržby, 1941.
Douglas Boston bombardovací skupiny „Lorraine“ během podpory vylodění v Normandii v roce 1944.

Generálové FAFL[editovat | editovat zdroj]

Známí příslušníci FAFL[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Většina letounů v praxi nesla výsostné znaky spojeneckých letectev v jejichž rámci operovala, zejména Royal Air Force a, v případě skupiny „Normandie“, Sovětského letectva. Jednotky, které přešly na stranu Spojenců v severní Africe po operaci Torch užívaly původní kokardy Armée de l'Air.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Forces aériennes françaises libres na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ La Force Aérienne Tactique 1965-1994. [s.l.]: Association Point Fixe, 1998. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BREFFORT, Dominique. Les Forces Aériennes Françaises Libres et la reconstitution de l'Armée de l'air (1940-1945). Wing Masters. 2002, mimořádné Hors série no. 3. (francouzsky) 
  • CAÏTUCOLI, Georges; BROCHE, François; MURACCIOLE, Jean-François. La France au combat. De l'appel du 18 juin a la victoire. [s.l.]: Perrin/SCÉRÉN-CNDP, 2007. (francouzsky) 
  • CAÏTUCOLI, Georges; BROCHE, François; MURACCIOLE, Jean-François. Dictionnaire de la France libre. [s.l.]: Robert Laffont, collection Bouquins, 2010. (francouzsky) 
  • CORBONNOIS, Didier; SOUFFAN, Many. Les FAFL sur le front autonome du Tchad, 1940-43. Magazine Ciel de guerre. 2007, čís. 13. 
  • GRÉCIET, Vincent. Combats fraticides en Afrique: Mers-El-Kebir, Dakar, les premiers pas des FAFL en Afrique. Batailles Aériennes. 2003, čís. 26. 
  • LAFONT, Henry. Aviateurs de la liberté, mémorial des Forces Aériennes Françaises Libres. [s.l.]: SHAA, 2002. (francouzsky) 
  • L'HERBIER-MONTAGNON, Germaine. Cap sans Retour. Monaco: Éditions Raoul Solar, 1948. (francouzsky) 
  • MORIEULT, Yves. L'Épopée d'un aviateur de la France Libre (1940-1946), Jacques Gaston Tony Murray, Navigateur Bombardier dans la Royal Air Force. [s.l.]: nákl. vlastním, 2007. (francouzsky) 
  • MORIEULT, Yves. Croix de Lorraine sur Dieppe. [s.l.]: Aéro-Editions International, 2002. (francouzsky) 
  • MORIEULT, Yves. Les Français dans la Bataille d'Angleterre. Aéro-journal. Duben-květen 2006, čís. 48. 
  • VALIN, Martial; SOMMER, François. Les Sans-culottes de l'Air. [s.l.]: Robert Laffont, 1954. (francouzsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Forces_aériennes_françaises_libres&oldid=21731720“