Endorfin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Endorfiny jsou opioidní polypeptidy, obsahující obvykle 16–31 aminokyselinových zbytků. Vznikají štěpením prekurzorové bílkoviny v mozku, pankreatu, placentě a pravděpodobně i v dalších tkáních. Podobně jako morfin a jemu příbuzné látky (proto také bývají nazývány endogenní morfiny) se váží na opioidní receptory v plazmatické membráně cílových buněk. Působí jako neurotransmiteryneuromodulátory. Mají modulační funkce centrální (spánek, nálada, analgezie) a periferní (endokrinní regulace).

Endorfin bývá také nazýván jako hormon štěstí, protože se uvolňuje do mozku a způsobuje dobrou náladu, pocity štěstí, tlumí bolest, ovlivňuje výdej některých hormonů, vyplavuje se při stresu a svalové zátěži (při porodu, sportování,sex). Také hraje důležitou roli v některých tělesných funkcích (při regulaci teploty). Vylučování endorfinu v mozku podporují některé potraviny. Tento efekt byl popsán např. u krys, jimž byla podávána čokoláda.[1][2]

Existují minimálně tři různé rodiny opiodních peptidů. Endorfiny jsou produktem genu kódujícího velký prekursorový peptid pro-opiomelanokortin (POMC).

Mnoho sportovců, zejména dálkových běžců, se při běhu setkává s nepříjemnými pocity – těžce dýchají, těžknou jim nohy, píchá je v boku nebo v prsou. Najednou – po určité době tělesné zátěže – však dojde ke změně a začnou se cítit dobře, pociťovat radost z běhu a zdá se jim, že by mohli běžet celý den. To popadli „druhý dech“, tzn. že se jim začal uvolňovat hormon endorfin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MATTSON, Mark P.. Diet - Brain Connections: Impact on Memory, Mood, Aging and Disease. [s.l.] : Springer Science & Business Media, 2012. 270 s. S. 25.  
  2. DUM, J; GRAMSCH, C; HERZ, A. Pharmacology Biochemistry and Behavior [online]. , Březen 1983, roč. 18(3), s. 443-7. PMID 6132412.  (angličtina) 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo endorfin ve Wikislovníku