Emil Pauer
| Ing. Emil Pauer | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Emil Prokop Josef Pauer |
| Narození | 4. července 1861 Červený Hrádek (Bečváry) |
| Úmrtí | 21. prosince 1936 (ve věku 75 let) Praha |
| Povolání | úředník |
| Národnost | česká |
| Alma mater | ČVUT |
| Manžel(ka) | Anna Pauerová |
| Děti | Jaroslava Pauerová |
| Rodiče | Josef Pauer, Antonie Pauerová |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Pauer (4. července 1861 Červený Hrádek[1] – 21. prosince 1936 Praha[2]) byl český básník.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Emil Pauer se narodil v rodině Josefa Pauera (1819), hospodářského správce v Hrádku a Antonie Pauerové-Klausové (1832). Měl pět sourozenců: Jindřicha (1859), Theodora (1864), Marii (1867), Huga (1869–1869) a Ernestinu (1871). S manželkou Annou (1871) měli dceru Jaroslavu (1893).[3] Byl bratranec protektorátního presidenta Emila Háchy (jejich matky, rozené Klausové, byly sestry).[4]
Absolvoval reálku v Kutné Hoře a Českou školu technickou v Praze s titulem inženýr. Zaměstnán byl jako vládní rada finanční správy a technické finanční kontroly, později se stal šéfem technické kontroly v akciovém pivovaru na Smíchově.[5]
Byl autorem epických skladeb a příležitostné lyriky. Jeho práce vycházely ve sbornících, v Máji (1905–1913), v týdeníku Zvon (1907–1919) aj. Sbírka veršů Reflexe minulosti byla r. 1917 poctěna cenou České akademie věd a umění.[5]
Roku 1921 vystoupil z církve římskokatolické.[1] V Praze XVI Smíchov bydlel na adrese U Plzenky 1235.[3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Poezie[editovat | editovat zdroj]
- Vraní skála: balada – in: Máj (5. 10. 1906[6]–7. 12. 1906). Praha: Nakladatelské družstvo Máje, 1907
- Hlad zpívá: báseň – in: Zvon 8.2.1907[7]. Praha: F. Šimáček, 1907
- Dva sny erotické – Praha: Fond Julia Zeyera při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909
- Světlušky: báseň – in: Lyrický rok 1913: František Serafínský Procházka.[8] Praha: F. Topič, 1913
- Poslední hvězdy: báseň – in: Topičův sborník literární a umělecký.[9] Praha: Topič, 1917
- Nebe a země: báseň – in: Česká lyra – nárys české lyriky novodobé: František Serafínský Procházka.[10] Praha: Unie, 1918
- Reflexe minulosti
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Týden. Zvon. Čís. 17, s. 240. Dostupné online po registrace. Dostupné online. (cz)
- ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 325.
- ↑ HÁJEK, Karel. Jihočech Emil Hácha. České Budějovice: Jihočeské vydavatelské a nakladatelské družstvo, 1942. Dostupné online. S. 40. (cz) Dostupné online po registraci.
- ↑ a b Pauer, Emil, 1861–1936 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ PAUER, Emil. Vraní skála. Máj [online]. 5. 10. 1906 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ PAUER, Emil. Hlad zpívá. Zvon [online]. 8. 2. 1907 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, František Serafínský. Lyrický rok 1913 [online]. Praha: Topič, 1913 [cit. 2021-06-03]. S. 66. Dostupné online.
- ↑ Topičův sborník literární a umělecký [online]. Praha: Topič, 1917 [cit. 2021-06-01]. S. 160. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, František Serafínský. Česká lyra nárys české lyriky novodobé [online]. Praha: Unie, 1918 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Emil Pauer v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Pauer
