Přeskočit na obsah

Elektrárna Ledvice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elektrárna Ledvice
Elektrárna Ledvice v roce 2020
Elektrárna Ledvice v roce 2020
StátČeskoČesko Česko
UmístěníChudeřice, Ledvice
Začátek výstavby1966
Dokončení1969, nový blok 2017
VlastníkČEZ
Tepelná elektrárna
Palivohnědé uhlí
Generátory
Generátory v provozubloky č. 4 a 6
Elektrická energie
Celkový výkon770 MW
Souřadnice50°34′36,12″ s. š., 13°46′50,88″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrárna Ledvice (ELED) je tepelná elektrárna společnosti ČEZ nacházející se mezi městy Ledvice a Bílina. Elektrárna se kromě výroby elektrické energie zabývá výrobou tepla, které dodává především do Bíliny a Teplic.

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]

Tabulka zobrazuje všech šest bloků elektrárny. Zahrnuje jejich výkon a data kdy byl zprovozněn či ukončen jejich provoz.

Blok Instalovaný výkon (MW) Uvedení do provozu Odsíření Odstavení z provozu
1. 200 1966–1968 – 1998
2. 110 1966–1968 1996 2013
3. 110 1966–1968 1996 2015
4. 110 1966–1968 1996 –
5. 110 1966–1968 – 1994
6. 660 2017 – –

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Elektrárna byla vybudována v letech 1966–1969 a její celkový výkon byl 640 MW. Elektrárna byla po výstavbě tvořena celkem pěti bloky. Dne 1. února 1994 byl ukončen provoz 5. bloku a dne 31. prosince 1998 provoz 1. bloku. Zbývající tři bloky prošly rozsáhlými úpravami, jejichž cílem bylo snížit dopad výroby elektřiny na životní prostředí. Blok 2. byl odstaven v roce 2013 a blok 3. v roce 2015.

V provozu tak k roku 2019 zůstává blok č. 4 o výkonu 110 MW a nový blok č. 6 (nazývaný také jako „Nový zdroj") o výkonu 660 MW, který byl spuštěn v roce 2017. Celkový výkon elektrárny je tedy 770 MW.

Pohled na elektrárnu z Milešovky (2010). V pozadí hnědouhelný povrchový důl Bílina (Severočeské doly), za ním město Lom a ještě dále město Litvínov.

Nový nadkritický blok

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Od října 2009 byl ve výstavbě nový blok o výkonu 660 MW.[1] Nový blok NZ ELE 660 MW vyrostl na místě bývalé administrativní budovy. Kotelna je vysoká 145 metrů a jedná se tedy o nejvyšší budovu na území ČR. Na boku kotelny jsou dvě výtahové a obslužné věže (severní + jižní). Na vrcholu severní věže je zřízena prosklená vyhlídka pro exkurze. Jedná se o první nadkritický (teplota páry přes 600 °C) a vysoce účinný blok v ČR tak i ve střední Evropě, dodavatelem je konsorcium ALSTOM Power, s. r. o. (gene­rálním dodavatelem díla je ŠKODA PRAHA Invest). Nový zdroj splňuje požadavky BAT (Best Available Techniques - nejlepší dostupné technologie) a jeho účinnost je až 42,5 %, díky čemuž se podařilo snížit emise o 20 % oproti běžným uhelným elektrárnám.[2] Průtlačný kotel je práškový; kolem něj se v kotelně se nachází 8 kruhově uspořádaných ventilátorových mlýnů, v nichž je mleto uhlí na uhelný mour.[3] Původní termín spuštění bloku na konci roku 2012 byl kvůli zpožděním dodávek a technickým závadám několikrát posunut, naposledy na třetí čtvrtletí roku 2015.[4][5] Zdroj dán do plného provozu v listopadu roku 2017.[1] Cena elektrárny přesáhla 30 mld Kč.

Zpoždění a problémy s ocelí

[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v Německu se objevily problémy s ocelí použitou na membránové stěny kotle. Je zde použita prakticky neodzkoušená ocel T24, která má lépe snášet vysoké teploty a tlaky v nadkritickém bloku. Stejná ocel je použita na stavbě 17 bloků v Německu, Belgii, Nizozemsku a v Česku. Při použití v Německu na stavbě Duisburg-Walsum se objevily netěsnosti až 3000 svarů a opravy oddálily start bloku o půl roku. Stejné nebo podobné problémy řeší evropské koncerny na stavbách nadkritických bloků v elektrárnách Wilhelmshaven, Moorburg, Karlsruhe a Boxberg.[6] Objednavatel stavby ČEZ začal po dodavateli technologií (Alstom) vymáhat odškodné. Ztráty způsobené zpožděním se vyčíslují na 2 miliardy korun, přesně tolik měl vydělat prodej elektrické energie v letech 2012–2015. [7][8][9]

Zásobování uhlím

[editovat | editovat zdroj]

V elektrárně Ledvice dochází ke spalování hnědého uhlí, které je z dolů Bílina dopravováno do zásobníků paliva jednotlivých kotlů nebo na manipulační skládku. V roce 2005 byla celková spotřeba uhlí 3 bloků v provozu (B2, B3, B4) 1 637 000 tun, po odstavení starých bloků a zprovoznění nového zdroje by spotřeba uhlí měla být kolem 3,6 milionů tun za rok.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

V areálu elektrárny je infocentrum, které je zaměřené na klasickou energetiku.[10] V roce 2018 byla na vrcholu kotelny nového bloku elektrárny otevřena ve 144 metrech nová vyhlídka, která je nejvyšší rozhlednou v Česku. [11]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • hala bloků 1-5
    hala bloků 1-5
  • chladicí věže bloků 1-5
    chladicí věže bloků 1-5
  • uhelný zavážecí most 6. bloku
    uhelný zavážecí most 6. bloku
  • třídírna uhlí
    třídírna uhlí
  • interiér vyhlídky
    interiér vyhlídky

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ SES Tlmače.sk - info o zakázce
  2. ↑ Efektivita, emise a parametry. www.allforpower.cz [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ V Elektrárně Ledvice vyroste novodobá Cheopsova pyramida[nedostupný zdroj]
  4. ↑ oEnergetice.cz: Nový blok elektrárny Ledvice? Až na podzim 2015
  5. ↑ Obsáhlý dokument Škoda Praha Invest k výstavbě. www.spinvest.cz [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-30. 
  6. ↑ Nekvalitní ocel zpožďuje stavby nových elektráren
  7. ↑ ČEZ vymáhá za zpoždění Ledvic odškodné od Alstomu
  8. ↑ Materiáloví specialisté řešili možné příčiny poruch materiálu T24 u nadkritických kotlů v Evropě - podrobná problematika projektů v souvislosti použitím oceli T24. www.allforpower.cz [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. ↑ Materiáloví specialisté řešili možné příčiny poruch materiálu T24 u nadkritických kotlů v Evropě (1)[nedostupný zdroj]
  10. ↑ Ledvice. Skupina ČEZ - O Společnosti [online]. [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Nejvyšší rozhledna v Česku se otevřela v ledvické elektrárně. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-04-22]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elektrárna_Ledvice&oldid=23601953“