Elektrický dipól

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pole elektrického dipólu v jeho blízkosti s vyznačenými siločárami.

Elektrický dipól vzniká, pokud kladné a záporné náboje nejsou v prostoru stejně rozmístěny. Nejjednodušším a typickým příkladem dipólu je dvojice opačných nábojů od sebe vzdálených o malou vzdálenost vzhledem ke vzdálenosti, ve které tyto náboje vytváří elektrické pole.

Matematický popis[editovat | editovat zdroj]

Elektrický dipól můžeme charakterizovat pomocí elektrického dipólového momentu \mathbf{p}. Elektrické pole vytvořené dipólem (ve vzdálenosti velké vzhledem ke vzdálenostem nábojů dipól vytvářejících) je dáno vztahem pro elektrický potenciál nebo intenzitu elektrického pole:

\varphi(\mathbf{r})=\frac{1}{4\pi\varepsilon_0}\frac{\mathbf{p} \cdot \mathbf{r}}{r^3}

\mathbf{E}(\mathbf{r})=\frac{1}{4\pi\varepsilon_0}\left(\frac{3(\mathbf{p} \cdot \mathbf{r})\mathbf{r}}{r^5}-\frac{\mathbf{p}}{r^3}\right)

Ve vnějším elektrickém poli o elektrické intenzitě \mathbf{E}_0 má dipól potenciální energii

E_\mathrm{p}=-\mathbf{p} \cdot \mathbf{E}_0,

působí na něj síla

\mathbf{F}=(\mathbf{p}\cdot \nabla)\mathbf{E}_0

a moment síly

\mathbf{M}=\mathbf{p} \times \mathbf{E}_0.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]