Edelaraudtee
Edelaraudtee AS (VKM: EE)[1], v překladu Jihozápadní železnice, se sídlem v Türi je estonským železničním dopravcem a provozovatelem dráhy.
Obsah |
Historie [editovat]
Společnost vznikla v roce 1997 vyčleněním ze státních železnic Eesti Raudtee (EVR), stále však byla ve státních rukou. V roce 2000 pak byla privatizována formou prodeje britské společnosti GB Railways. O několik let později pak byla společnost prodána estonské soukromé společnosti GoGroup.
Infrastruktura [editovat]
Do společnosti Edelaraudtee byla z EVR vyčleněna také část estonské železniční sítě, konkrétně tratě Tallinn - Lelle - Pärnu - Mõisaküla - hranice s Lotyšskem, Lelle - Viljandi a Liiva - Ülemiste, celkem 273,811 km železničních tratí. Tyto tratě jsou nyní vyčleněny do dceřiné společnosti Edelaraudtee Infrastruktuuri AS.
Tratě ve správě Edelaraudtee Infrastruktuuri umožňují provoz osobních vlaků s těmito maximálními rychlostmi:
- v úseku Tallinn – Kohila až 80 km/h (výhledově až 100 km/h)
- v úseku Kohila – Lelle až 90 km/h;
- v úsecích Lelle – Pärnu a Lelle – Võhma až 80 km/h,
- v úseku Võhma – Viljandi až 70 km/h
Úsek z Pärnu do Mõisaküly na hranici s Lotyšskem, kde byla pravidelná osobní doprava zastavena 31. ledna 1996 a ukončení nákladní dopravy následovalo v roce 2002, byl zrušen a koleje byly v roce 2008 sneseny.[2]
Vozidla [editovat]
Pro osobní dopravu společnost využívá motorové jednotky řad DR1A, vyráběné vagonkou RVR v Rize. Některé z nich byly remotorizovány na typ DR1B s použitím spalovacího motoru MTU. Dále pak používá jednotky řady DR1BJ, které vznikly rozdělením originálních (tj. neremotorizovaných) jednotek řady DR1B.
V nákladní dopravě a pro posun používá společnost výhradně lokomotivy československé konstrukce typu ČME3, resp. modernější verze ČME3T.
Reference [editovat]
- ↑ Vehicle Keeper Marking Register [online]. Valenciennes: European Railway Agency, 2011-01-06, [cit. 2011-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POKK, Henri; ŠTEFEK, Petr. Zánik trati Pärnu – Mõisaküla [online]. Stránky přátel železnic, 2008, [cit. 2010-08-28]. Dostupné online.