Dětřichov (Jeseník)
Šablona:Infobox - sídlo Dětřichov (něm. Dittershof,[1] pol. Dzietrzychów) je část města Jeseník. Leží na východ od Jeseníka, na jižních svazích Zlatého Chlumu, a skládá se ze stavebně samostatných vsí (osad) Seč, Pasíčka, Mýtinka a Dlouhá Hora.
Historie
Dětřichov je nepřiléhavý název této části města Jeseník administrativně vzniklé 1. ledna 1973, protože samotný historický Dětřichov je dnes součástí Bukovic. Dnešní Dětřichov se skládá z těchto čtyř osad:
- Seč (do 1949 Franková,[2] něm. Frankenhau),
- Pasíčka (do 1949 Štreitová,[2] něm. Streitenhau),
- Mýtinka (do 1949 Ficová,[2] něm. Fietzenhau),
- Dlouhá Hora (do 1949 Hamrová,[2] něm. Hammerhau).
Seč, Pasíčka a Mýtinka vznikly jako dřevařské obce někdy v 18. století. Od roku 1765 měly společné zákupní fojtství a nazývaly se společně Haugemeinde (pasečné obce). Dlouhá Hora vznikla roku 1790 v místě bývalých hamrů na Vrchovištním potoce. Všechny osady patřily od svého vzniku k frývaldovskému panství vratislavského biskupa.[3] Od roku 1850 byly součástí obce Bukovice až do roku 1950, kdy byly spolu s nimi připojeny k Jeseníku.[4]
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel dnešního Dětřichova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:
| Rok | 1836 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 230[p 1] | 412 | 388 | 422 | 359 | 370 | 386 | 264[p 2][p 3] | 142 | 172 | 137 | 97 | 120 | 121 |
V Dětřichově je evidováno 84 adres : 64 čísla popisná (trvalé objekty) a 20 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 43 domů, z toho 37 trvale obydlených.
Zajímavosti
- Jasan v Dětřichově, památný strom u silnice z Jeseníka do Rejvízu
- Lípa v Seči, památný strom
Na území Dětřichova zasahují i:
- Národní přírodní rezervace Rejvíz, který je se svým okolím rovněž evropsky významnou lokalitou
- Chráněná krajinná oblast Jeseníky
- Ptačí oblast Jeseníky (pro jeřábka lesního a chřástala polního)
Fotogalerie
-
Starý dům -
Centrum Zahrada 2000 -
Restaurace -
Vrchovištní potok -
Památný strom: jasan ztepilý -
Památný strom: lípa srdčitá
_A._Star%C3%BD_d%C5%AFm.jpg)
_E._Soci%C3%A1ln%C4%9B-rehabilita%C4%8Dn%C3%AD_centrum.jpg)
_C._Restaurace.jpg)
_J._Vrchovi%C5%A1tn%C3%AD_potok.jpg)
Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 855.
- ↑ a b c d Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854-855.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 95, 96, 334, 389, 464.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976-977.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dětřichov na Wikimedia Commons
