Dlažba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámková dlažba - detail jedné dlažební kostky
Staré dlažby z bílého mramoru a dva vápence (Lomnice nad Popelkou)

Dlažba je povrch podlahy, chodníku, vozovky, náměstí, náplavky nebo jiné podobné plochy pokrytý dlažebními kostkami nebo dlaždicemi. Zpravidla je kamenná, může však být i z betonových nebo keramických dílců, cihel a podobně.

Řemeslník, který provádí dlažbu neboli dláždění, se nazývá dlaždič (dlaždička je naproti tomu zdrobnělina od slova dlaždice, nejde tedy o přechýlený tvar slova dlaždič).[1]

Dláždění kostkami či betonovou dlažbou[editovat | editovat zdroj]

Je známé na vozovkách, pochozích chodnících, či terasách.

Dlažba z přírodního kamene[editovat | editovat zdroj]

  • dlažba z velkých kostek (tl. 140–160 mm)
  • dlažba z drobných kostek (tl. 80–120 mm)
  • dlažba z mozaikových kostek (ta je známa většinou na chodnících) (tl. 50 (40)–60 mm)
  • dlažba z desek
  • „Plzeňská deska“ - specifický druh dlažby[2]

Dlažba z betonových prvků[editovat | editovat zdroj]

  • zámková dlažba (plošná vazba)
  • řádková dlažba (lineární vazba)

V posledních letech[kdy?] je dláždění betonovou dlažbou oblíbenější, než dříve obvyklý asfaltový beton. V zámkové dlažbě jsou jednotlivé dlažební kostky či dlaždice tvarované tak, aby do sebe přesně zapadaly. Přínos betonové dlažby je v ceně a v její opakovatelné rozebíratelnosti. Současně odvádí srážkovou vodu, která po vybetonované ploše pouze steče.[3]

Zatravňovací dlažba[editovat | editovat zdroj]

Používá se na zpevnění povrchů. Využívá se nejen jako zpevnění chodníků na zahradách nebo garážových stání aut před domem, ale také pro náročné a velmi zatěžované povrchy. Popularita zatravňovací dlažby roste u chovatelů koní (jízdárny a stáje), stání nákladních vozů nebo zpevnění svahu. Dlažba má protiskluzový povrch, rychle se staví a má relativně velkou odolnost proti povětrnostním vlivům, chemickým látkám a zatížení. Dlaždice se vyrábí v jednoduché variantě pro zpevňování chodníků na zahradách, až po vysokozátěžové panely pro extrémní zatížení.

Dělení stylů[editovat | editovat zdroj]

  • dláždění vlaštovkou
  • řádkové dláždění
  • dláždění diagonální (úhlopříčné)
  • dlažba kroužková
  • dlažba vějířová

Je možné dláždit i svým vlastním stylem - např. šachovnicí.

Druhy kostek[editovat | editovat zdroj]

Kostky před pražským nákupním střediskem Nový Smíchov
  • kamenné
    • žulové
    • mramorové
    • vápencové
    • pískovcové
    • čedičové
    • andezitové
    • břidlicové
    • syenitové
    • travertinové a další
  • betonové
  • dřevěné

Dřevěná dlažba[editovat | editovat zdroj]

má všechny přednosti i nedostatky dřeva. Svým vzhledem a charakterem povrchu je na pohled velmi příjemná i prak­tická. Je vhodná především na menší plochy náročněji upravených odpočinkových teras a zákoutí. Dřevěná dlažba je nehlučná, teplá, charakterem po­vrchu velmi působivá a také rychle vysychá. Dřevěná dlažba výrazně zvyšuje bezpeč­nost pohybu dětí a celkovou úroveň řešeného prostoru. Velmi dobře a přirozeně působí dřevo v bezprostřední návaznosti na obytné a účelové stavby.

Trvanlivost a celková odolnost dlažby závisí na kvalitě dřeva, vhodné a důkladné impregnaci a dostatečně pevném a dobře izolova­ném uložení dřeva do půdy. Jednoduchá dlažba je často upravována z kulatých špalíků. Velmi dobré je dřevo bukové, dubové, akátové, ale i borové a jilmové. Do dlažby lze kombinovat i více různých druhů dřeva.

Dřevěná dlažba z borových, olejem impregnovaných špalíků bývala například jedním z typických znaků vozovky na Mostu dr. Edvarda Beneše v Ústí nad Labem, od jeho postavení v roce 1936. Tato dlažba sice byla lehká a zbytečně nezatěžovala nosnou konstrukci, ovšem za mokrého počasí byla velmi kluzká a nebezpečná pro chodce i automobily. Přesto vydržela na místě přes 30 let a až poté, co byla v roce 1968 zrušena tramvajová doprava přes most, byla nahrazena živičným povrchem.[4]

Mrazuvzdorná dlažba[editovat | editovat zdroj]

Mrazuvzdorná dlažba je keramická dlažba s malou nasákavostí. Běžně se uvádí do 3 % objemových. Principem mrazuvzdornosti je neschopnost nasáknout vodu do keramického střepu. Tato voda by při poklesu teploty pod bod mrazu zmrzla, zvětšila svůj objem a tím rozrušila střep. Roli hraje též velikost a distribuce pórů, ne jen jejich celkový objem. Dnešní moderní slinuté materiály mají dle normy nasákavost okolo 0,05 % tedy prakticky nulovou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PSJČ, SSJČ, hesla dlaždič a dlaždička, přístup přes databázi DEBDict
  2. Plzeňská deska [online]. Křížky a vetřelci [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. 
  3. POJAR, Petr. Proč vybrat na zahradu právě zámkovou dlažbu Zdroj: https://www.ceskestavby.cz/clanky/proc-vybrat-na-zahradu-prave-zamkovou-dlazbu-25428.html [online]. České stavby.cz, 2017-06-20. Dostupné online. 
  4. Dějiny města Ústí nad Labem: Stavební vývoj v letech 1918 - 1938, Most dr. Edvarda Beneše [online]. Město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2014-07-13]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]