Diplomacie
Pod pojmem diplomacie se rozumí nejen pěstování styků mezi různými státy, ale především řešení mezinárodních problémů. Diplomacie by neměla být zaměňována s diplomatikou (jedna z pomocných historických věd).
Etymologie
Pojem diplomacie pochází z řeckého diplóma, odvozeného z diplús, dvojitý. Diplóma byl „dvojitý“, tedy „složený“ dokument, který dříve zaručoval jisté výsady, udělené feudálními vládci. Později byl tento výraz používán pro dokumenty, obsahující různé smlouvy mezi panovníky.
Pojem zdomácněl v evropských jazycích oklikou přes francouzštinu. Od 18. století byl pak odvozený pojem diplomat stále častěji používán pro osoby, které byly oprávněny vyjednávat jménem svého státu s cizími panovníky, mocnostmi, státy atd.
Význam diplomacie
Diplomacie je prostředkem k dorozumění mezi státy. Slouží zejména k řešení konfliktních situací mírovou cestou, tedy pomocí vyjednávání a z nich vyplývajících dohod a mezinárodně právně závazných smluv apod. Diplomatická činnost a diplomatické styky jsou myslitelné jak na mezistátní úrovni, tak i v rámci různých mezinárodních a nadstátních organizací. Příkladem jsou Evropská unie (EU) a Severoatlantická aliance (NATO). Při obou těchto organizacích, jejichž sídlem je belgické hlavní město Brusel, jsou akreditovány početné diplomatické sbory.
Pojem diplomacie by neměl být zaměňován s pojmem mezinárodní politika. S ním má diplomacie mnoho společného, avšak nejedná se o identické pojmy. Diplomacie je v mnoha směrech hlavním instrumentem mezinárodní politiky.
Orgány diplomacie
K nejznámějším orgánům diplomatické činnosti patří vyslanci a zejména velvyslanci jakožto nejvyšší zástupci svého státu u států cizích, dále pak konzulové a další personál jako jsou zmocněnci nebo přidělenci. Mezinárodní styky Vatikánu jsou pak zaručovány různými stupni nunciů.
Související články
Externí odkazy
Slovníkové heslo diplomacie ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu diplomacie na Wikimedia Commons 
Téma Diplomacie ve Wikicitátech
