Diplomacie (hra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Diplomacie je desková hra pro 7 hráčů. Hraje se na mapě Evropy v období před první světovou válkou. Každý hráč ovládá jednu ze sedmi velmocí a snaží se ovládnout minimálně půlku kontinentu. Hra není založena jen na strategii a taktice, velmi důležitou roli hraje vyjednávání mezi jednotlivými hráči, které probíhá tajně mezi jednotlivými koly.

Příklad hry

Herní plán a jednotky[editovat | editovat zdroj]

Diplomacie se hraje na mapě Evropy v roce 1900 (i když i jiné mapy jsou možné, viz varianty). Mapa je rozdělena na 75 území, buď pevninská území nebo moře. Na 34 z nich jsou zásobovací centra, každé zásobovací centrum uživí přesně jednu jednotku. Jednotky jsou dvojího typu, armády nebo flotily. Armády se pohybují po vnitrozemí nebo mohou být konvojovány přes moře, flotily plují po moři nebo podél pobřeží.

Každý hráč ovládá jednu ze sedmi velmocí (Anglie, Francie, Německo, Itálie, Rakousko-Uhersko, Rusko a Turecko). Na začátku má k dispozici tři jednotky (s výjimkou Ruska, to má jednotky 4).

Vyjednávání[editovat | editovat zdroj]

Jádrem hry je vyjednávání. Před každým tahem dostanou hráči čtvrt hodiny na vyjednávání (před prvním půl). Během vyjednávání se můžou uzavírat dohody o vzájemné podpoře, uzavírat nebo rušit spojenectví, vyhlašovat války, … Vyjednávání je tajné, typicky to probíhá tak, že vždy dva vyjednávající hráči odejdou někam do rohu místnosti nebo na chodbu, kde je nikdo neslyší a tam se domluví. Při vyjednávání je povoleno lhát, uzavřené domluvy nejsou závazné. Před koncem vyjednávací fáze napíší hráči na papír povely pro své jednotky a tento papír odevzdají do krabice. Tyto povely již závazné jsou. Poté se všechny povely přečtou a vyhodnotí najednou. Jednotky, které se můžou pohnout, se pohnou, ty které nemůžou, stojí, nakonec se vyřeší ústupy.

Tahy, pohyb, boj[editovat | editovat zdroj]

Každý rok se skládá ze dvou tahů, jarního a podzimního. Při každém tahu se jednotka může posunout do sousedního území. Pokud je toto území obsazené (nebo pokud se do něj chce pohnout i jiná jednotka), dojde k patu – obě jednotky zůstanou stát. Jediný způsob, jak se dostat do již obsazeného území (nebo do toho, kam chce i někdo jiný), je podpora – pokud se blízko stojící přátelská jednotka vzdá své možnosti pohybu a místo toho poskytne jiné své jednotce podporu, tato jednotka bude silnější (tj. útočí silou dva) a nepřátelskou jednotku, bránící nebo útočící pouze silou jedna přetlačí. Ta musí ustoupit (nebo zůstane stát, pokud útočila).

Zásobování a budování[editovat | editovat zdroj]

Každé zásobovací centrum (SC, supply centre) uživí přesně jednu jednotku.

Na konci každého podzimního tahu hráč obsadí ta zásobovací centra, na kterých zrovna stojí jeho jednotky. Podle jejich počtu může nabudovat nové jednotky (nebo musí jednotky rozpustit, pokud o nějaká zásobovací centra přišel).

Vítězství[editovat | editovat zdroj]

Hra končí vítězstvím hráče, který ovládá 18 nebo víc zásobovacích center (tj. víc jak polovinu Evropy). Případně se hráči mohou dohodnout na remíze.

Historie a varianty[editovat | editovat zdroj]

Diplomacii vymyslel v roce 1954 Alan B. Calhamer, komerčně ji poprvé vydala v roce 1959 firma Avalon Hill.

Za dobu její existence vymysleli fanoušci nespočet variant. Velmi populární je Ancient – hraje se na mapě Středozemí v době starověku, je pro 5 hráčů – Řím, Kartágo, Řecko, Persie a Egypt. Velmi rozsáhlou variantou je Imperial − 13 hráčů, mapa celého světa v r. 1861 − období koloniálních velmocí. K vítězství je nutné získat 70 (!) zásobovacích center (podle některých verzí až 84). Oblíbenou variantou je Gunship (na klasické mapě Evropy, ale bez vyjednávání). Varianta pro dva (samozřejmě bez vyjednávání) se jmenuje Great War.

Kromě klasického hraní na desce na stole si komunita hráčů oblíbila i korespondenční hraní. V dnešní době ale bylo vytlačeno hraním mailovým.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]