Diecéze kielecká
| Diecéze kielecká Dioecesis Kielcensis | |
|---|---|
 Katedrála v Kielcích | |
| Základní informace | |
| Sídlo | Kielce |
| Katedrála | Nanebevzetí P. Marie ve Kielcích |
| Zřízena | 1805 |
| Církev sui iuris | Římskokatolická církev |
| Biskup | Jan Piotrowski |
| Církevní provincie | Krakov |
| Statistické údaje | |
| Počet děkanátů | 27 |
| Počet farností | 304 |
| Rozloha | 8 319 km² |
| Počet obyvatel | 811 981 |
| z toho katolíků | 739 002 (91 %) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°52′8″ s. š., 20°37′43,4″ v. d. |
| Web | https://www.diecezja.kielce.pl/ |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Diecéze kielecká (latinsky Dioecesis Kielcensis) je římskokatolická metropolitní diecéze v Polsku, která je součástí krakovské církevní provincie.
Stručná historie[editovat | editovat zdroj]
Po třetím dělení Polska v roce 1795 a vzniku Haličsko-vladiměřského království jako součásti habsburské monarchie byla (dočasně) zrušena Diecéze tarnowská a zřízena nová diecéze v Kielcích, kam byla přenesena kapitula z Tarnówa. Po novém uspořádání polských poměrů a vzniku Kongresového Polska byla kielecká diecéze přenesena do Sandoměře a vznikla nová diecéze sandoměřská. Část území kielecké diecéze byla součástí krakovské diecéze, která pro správu svého území v Kongresovém Polsku měla zvláštního apoštolského vikáře. Kieleckou diecézi obnovil v roce 1882 papež Lev XIII. a stala se sufragánní vůči varšavské metropoli. V roce 1925 se stala součástí krakovské církevní provincie.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam biskupů kieleckých
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Kielce)
- Klášter Miechów s bazilikou Božího hrobu
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Diecéze kielecká na Wikimedia Commons - Údaje o arcidiecézi na stránkách catholic-hierarchy.org
- Údaje o arcidiecézi na stránkách gcatholic.org
