Chaj-pej
| Tibetská autonomní prefektura Chaj-pej མཚོ་བྱང་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་ 海北藏族自治州 | |
|---|---|
.png) | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Si-chaj |
| Souřadnice | 36°57′29″ s. š., 100°53′59″ v. d. |
| Rozloha | 34 068 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 278 500 (2007) |
| Hustota zalidnění | 8,2 obyv./km² |
| HDP/obyv. | ¥ |
| Jazyk | Amdo tibetština, čínština, místní nářečí čínštiny |
| Národnostní složení | Číňané, Chuejové, Tibeťané, Mongolové |
| Náboženství | tibetský buddhismus, islám |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Nadřazený celek | provincie Čching-chaj, ČLR |
| Druh celku | autonomní prefektura |
| Podřízené celky | 3 okresy, 1 autonomní okres |
| Vznik | 1953 |
| Měna | Čínský jüan |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | (+86) 0970 |
| Označení vozidel | 青C |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chaj-pej, nebo také Ccho džang plným názvem Tibetská autonomní prefektura Chaj-pej (tibetsky: མཚོ་བྱང་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ།, Wylie: mtsho-byang Bod-rigs rang-skyong-khul; čínsky: 海北藏族自治州, pchin-jin: Huángnán Zàngzú Zìzhìzhōu) je autonomní prefektura v provincii Čching-chaj v Čínské lidové republice. Název "ccho-džang/chaj-pej" znamená "severně od jezera". Prefektura se nachází severně od jezera Kukunor.
Geografie
Prefektura leží na severovýchodě Tibetské náhorní plošiny, zároveň na severovýchodě provincie Čching-chaj. Na severu sousedí prefektura s provincií Kan-su, na východě s okresy města Si-ning, na jihu leží jezero Kukunor a prefektura Chaj-nan a na západě prefektura Chaj-si.
Na hranicích s provincií Kan-su se od západu na východ táhne pohoří Čchi-lien, které dosahuje výšky přes 5000 metrů. Průměrná nadmořská výška prefektury se pohybuje okolo 3 500 m.n.m., 85 % regionu se nachází ve výše než 3000 metrů nad mořem. V pohoří Čchi-lien pramení množství řek, které zásobují region vodou. Většina řek teče do jezera Kukunor.
Administrativní členění
| Mapa | # | název (český přepis) | název tibetsky | tibetsky (Wylie) | čínsky (znaky) | čínsky (pchin-jin) | Obyvatelstvo (2010) |
Rozloha (km²) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||
| okresy | ||||||||
| 1 | Chaj-jen | ཧའི་ཡོན་རྫོང་ | ha'i yon rdzong | 海晏县 | Hǎiyàn Xiàn | 37 788 | 4 348 | |
| 2 | Čchi-lien | ཆི་ལེན་རྫོང་ | chi len rdzong | 祁连县 | Qílián Xiàn | 46 473 | 15 610 | |
| 3 | Kangccha | རྐང་ཚ་རྫོང་ | rkang tsha rdzong | 刚察县 | Gāngchá Xiàn | 41 333 | 12 500 | |
| autonomní okres | ||||||||
| 4 | Men-jüan | མོང་ཡོན་ ཧུའེ་རིགས་རང་སྐྱོང་རྫོང་ |
mong yon hu'e rigs rang skyong rdzong |
门源回族自治县 | Ményuán Huízú Zìzhìxiàn |
147 710 | 6 896 | |
Demografie
V roce 1953 žilo v prefektuře 68 402 obyvatel, z toho Číňané 26 tisíc (38 %), Tibeťané 19 tisíc (28 %), Chuejové 17 tisíc (25 %), Mongolové 3700 (5 %) a dalších 14 národností.
V roce 1982 zde žilo 219 692 obyvatel, z toho Číňané 109 tisíc (49 %), Chuejové 55 tisíc (25 %), Tibeťané 39,5 tisíc (18 %), Mongolové 8890 (4 %), Monguoři 5000 (2 %) a další národnosti.
V roce 2008 žilo v prefektuře 278 486 obyvatel. 100 tisíc Číňanů (35 %), 31 % Chuejů, 24 % Tibeťanů, 5 % Mongolů, 3 % Monguoři, dalších více jak deset národností tvořilo necelé 1 % celkového počtu obyvatel.
| Okres | Tibeťané | % | Chuejové | % | Mongolové | % | Monguoři | % |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Chaj-jen | 8 881 | 13 % | 1 148 | 1 % | 5 334 | 37 % | 762 | 9 % |
| Čchi-lien | 14 300 | 21 % | 16 844 | 19 % | 4 968 | 34 % | 1 103 | 13 % |
| Kangccha | 28 568 | 42 % | 1 025 | 1 % | 1 193 | 8 % | 399 | 5 % |
| Men-jüan | 16 117 | 24 % | 67 810 | 78 % | 2 994 | 21 % | 6 087 | 73 % |
86 % populace národnosti Salarů v prefektuře žije v okrese Čchi-lien.[1]
Doprava
Prefekturou prochází dálnice G315 vedoucí z města Si-ning do Kašgaru. Severně od jezera také vede železnice do Lhasy.
Atomové město
V oblasti se nachází první čínská továrna pro výrobu a testování atomových zbraní. Výrobna se začala stavět v roce 1958 pod názvem „Továrna 221“ a dodnes oblast nese název „Atomové město“ (原子城, Jüan-c’ čcheng). V roce 1987 bylo rozhodnuto o ukončení provozu a předání oblasti z rukou armády státu. Provoz byl zastaven v roce 1993 a v blízkosti postaveno město Si-chaj, které je dnes správním centrem prefektury. V roce 2001 byla oblast továrny zařazena na seznam národního dědictví a zpřístupněna veřejnosti. Během fungování továrny zde bylo vyrobeno a v okolí odzkoušeno množství jaderných zbraní.
Odkazy
Reference
- ↑ 人口民族 [online]. Haibei: Haibei gov, 20.10.2009. Dostupné online. (čínsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chaj-pej na Wikimedia Commons - (čínsky) Oficiální stránky prefektury Chaj-pej
