Bystřina (Rovná)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bystřina
zavalené ústí staré štoly Jana Křtitele
zavalené ústí staré štoly Jana Křtitele
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecRovná
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíBystřina u Rovné
Bystřina
 (1,52 km² a 0,4 km²)
Nadmořská výška580 m n. m.
Bystřina
Bystřina
Další údaje
Zaniklé obce.cz303
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystřina (německy Reichenbach[1][2]) je zaniklá vesnice v severozápadní části Slavkovského lesaokrese Sokolov. Ležela přibližně 1,3 km jihovýchodně od Kostelní Břízy, 2,3 km západně od Rovné v nadmořské výšce okolo 580 m. Vesnice se rozprostírala v hlubokém údolí říčky Velké Libavy. Vesnice se nikdy nestala samostatnou obcí a spadala pod Kostelní Břízu.[2] Český název dostala vesnice v roce 1948.[2][3]

Bystřina je také název dvou sousedních katastrálních území Bystřina u Rovné (obec Rovná) o rozloze 1,52 km2[4] a Bystřina (obec Březová) o rozloze 0,4 km2.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

O vesnici neexistuje mnoho historických záznamů. Nejstarší písemný zápis se objevuje v roce 1370 v seznamu leuchtenberských lén. Počátkem 16. století patřila vesnice Štampachům, kolem roku 1550 vlastnil vesnici Engelhart Štapmach. V roce 1611 ji získává Jiří Čejka z Olbramovic.[2] Ve středověku se zde probíhala těžba olověné rudy a dolování bylo poměrně rozsáhlé. Štoly se nacházely ve svazích nad levým i pravým břehem Velké Libavy. Mezi nejrozsáhlejší patřily důl Antonín a několik štol Jana Křtitele. S přestávkami se zde těžilo ještě v roce 1870. Na konci 19. století dolování ustalo a bylo obnoveno až v roce 1906.[6] Po roce 1945 se zde prováděl průzkum na uranové rudy. Pozůstatky dolové činnosti jsou v terénu patrné dodnes.[7]

Pionýrský tábor Bystřina

Po skončení druhé světové války došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva a místo nich přišla armáda do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny.[pozn. 1]

Při opouštění vojenského prostoru v roce 1953 nezůstalo z původní vesnice téměř nic. Výjimkou je stará vodní štola. Tu nechal roku 1926 skrz skalnatý říční ostroh Velké Libavy prokopat Franz Neumann, vlastník Dorschnerova mlýna (pojmenování podle prvního majitele). Vodní štola sloužila k celoročnímu zásobování vodní pily vodou. Během účinkování armády ve vojenském prostoru byl Dorschnerův mlýn demolován, vodní štola však zůstala zachována. V roce 1957 nechal bývalý Místní národní výbor v Kostelní Bříze vybudovat pod zaniklým mlýnem koupaliště. To bylo napájeno vodou z vodní štoly. Nepoužívané koupaliště je dosud zachovalé. Na základech bývalého mlýna byla vybudována malá vodní elektrárna.[2]

Po opuštění vojenského prostoru armádou byly na základech původních stavení v jihovýchodní části bývalé osady postaveny nové chaty. V chatové osadě bylo v roce 2011 nahlášeno k trvalému bydlišti 6 osob a jsou vedeny pod obcí Rovná.[8] Nad levým břehem Velké Libavy vznikla Pionýrská táborová základna Bystřina, která je provozována dodnes a každý rok o prázdninách se zde konají letní tábory.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 169 obyvatel, z nichž bylo 163 obyvatel německé národnosti, šest bylo cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 164 obyvatel, pět k církvi evangelické.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů Bystřiny[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Počet obyvatel 172 158 143 151 155 169 160 -
Počet domů 26 26 26 26 28 27 32 -

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  2. a b c d e JAŠA, Luděk ing. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 50–65. 
  3. WIESER, Stanislav. Slavkovský les. Praha: Olympia, 2006. ISBN 80-7033-920-9. S. 60. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné v archivu. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné v archivu. 
  6. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, díl V. Praha: Československá akademie věd, 1962. S. 400–401. 
  7. Mapový server České geologické služby
  8. Statistický lexikon obcí. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 281. 
  9. Stránky Pionýrské skupiny Březová - PTZ Bystřina
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Reichenbach. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 239. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]