Buridanův osel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karikatura (přibližně z roku 1900), která přirovnává nerozhodnost kongresu USA zda stavit kanál v Panamě či v Nikaragui k nerozhodnosti Buridanova osla.

Buridanův osel je obrazné vyjádření pro lidskou nerozhodnost. Termín se vztahuje k paradoxní situaci, kdy osel mezi dvěma kupkami sena stejného objemu a kvality zemře hladem, protože se není schopen rozhodnout, z které kupky si má vzít.

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Tvůrcem paradoxu nebyl Jean Buridan, filosof 14. století, po kterém je pojmenován. Poprvé je paradox uveden v Aristotelově spisu De Caelo (O nebi), kde Aristoteles zmiňuje příklad muže, který nic nepodnikne, protože je stejně hladový jako žíznivý a stojí před problémem, zda se najíst, nebo napít. Buridan diskutuje tento problém a zastává stanovisko morálního determinismu – jsme-li postaveni tváří v tvář alternativním možnostem činů, snažíme se vybrat si větší dobro. Člověk je schopen odložit rozhodnutí kvůli tomu, aby dosáhl ještě přínosnějšího výsledku. Pozdější spisovatelé toto satiricky pojali tak, že osel, který je konfrontován se dvěma stejně žádoucími kupkami sena, musí nezbytně umřít hlady, zatímco zvažuje rozhodnutí.[1]

Další zastánci determinismu kladli důraz na to, že tento scénář nepředstavuje pravý paradox. Nelze zemřít mezi dvěma stejně příjemnými variantami.

Baruch Spinoza říká:

Jestliže člověk nejedná ze svobodné vůle, co se může stát, když popudy k jednání jsou vyrovnané jako v případě Buridanova osla? Musím připustit, že by člověk postavený před vyrovnaný stav – ekvilibrium (jmenovitě jestliže pociťuje hlad a žízeň a má po ruce stejně dostupné jak jídlo, tak tekutinu) mohl zemřít hlady nebo žízní. Jestliže se mne zeptáte, zda takový jedinec nemá být považován spíše za osla než za člověka, odpovídám, nevím, ale je možno ho považovat za dítě, blázna, šílence či něco podobného.

Mediální odkazy[editovat | editovat zdroj]

Psychologie[editovat | editovat zdroj]

Paradox je v psychologii řazen do problematiky „approach-approach conflict“, výběru ze dvou stejně atraktivních cílů, který popsal Kurt Lewin.[3].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buridan's ass na anglické Wikipedii.

  1. Stanford Encyclopedia of Philosophy: John Buridan
  2. TATE, Dennis. Günter de Bruyn in Perspective. Amsterdam/Atlanta : [s.n.], 1999. 234 s. ISBN 90-420-0566-1. S. 29.  
  3. http://www.encyclopedia.com/doc/1O87-approachapproachconflict.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Baruch Spinoza, Ethics, Book 2, Scholium
  • Zupko, Jack (2003) John Buridan. Portrait of a Fourteenth-Century Arts Master. Notre Dame, Indiana: University of Notre Dame Press. (cf. pp. 258, 400n71)