Bukovice (Písařov)
| Bukovice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Písařov |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′17″ s. š., 16°47′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 103 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bukovice u Písařova (3,85 km²) |
| PSČ | 789 91 |
| Počet domů | 50 (2011)[2] |
  Bukovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 120642 |
| Kód k. ú. | 720640 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bukovice (německy Bukowitz, v češtině obvykle v jednotném čísle jako jediné ze tří sídel toho názvu v Olomouckém kraji[3], v RSO uvedeno jako pomnožný název[4]) je součástí obce Písařov v okrese Šumperk. Ves se nachází u křižovatky silnic I/43 a I/11 mezi Štíty a Písařovem, po délce údolí potoka Čistá, který je pravým přítokem Písařovského potoka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází podle Historického lexikonu obcí z roku 1521.[5] Jinde je uvedena první zmínka již k roku 1480, kdy majitel štíteckého panství Albrecht ze Šternberka Bukovici spolu s jinými obcemi prodává Janu z Dalčic.[3] Ze Štítů byla ves spravována až do roku 1602, kdy se s celým panství dostala do majetku zemanského rodu Odkolků, sídlícího na Temenici. Po potlačení stavovského povstání bylo Janu mladšímu Odkolkovi panství zkonfiskováno a dostalo se do vlastnictví Lichtenštejnů, kteří štítecké panství spojili s rudským, pod nějž pak Bukovice spadala až do zavedení obecního zřízení v polovině 19. století.[3] Z dobových dokumentů je známo, že v Bukovici byla rychta.[3] Zpočátku byla vesnice českou enklávou, postupně se obyvatelstvo Bukovice poněmčovalo,[3] zatímco Písařov zůstával český.[6] Většina obyvatelstva se živila zemědělstvím, typická pro tento region byla i domácká výroba kartáčů či předení nití.[3] Od roku 1834 měla Bukovice školu, kde se vyučovalo německy a kterou spravoval písařovský farář, česká menšinová škola (čp. 36) zde byla založena až v roce 1919.[3] Škola v Bukovici fungovala do června 1975, od dalšího školního roku bukovické děti dojížděly do ZDŠ v Písařově.[7]
V roce 1919 byla obec Bukovice administrativně přičleněna k obcí Písařov.[3] Uvádí se, že důvodem sloučení bylo, aby se převážně německé obyvatelstvo Bukovice rozpustilo v české většině obyvatel Písařova, místní Němci proti sloučení protestovali.[7]
Počet obyvatel Bukovice kulminoval kolem roku 1890, kdy zde žilo 415 obyvatel. Počet domovních čísel dosahoval až 79.[6] Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo Bukovice odsunuto ve třech transportech: 20. června, 6. srpna a největší po žních 21. srpna 1946. Smíšené česko-německé rodiny odsunuty nebyly.[7] Noví obyvatelé Bukovice přicházeli převážně z Písařova, jedna rodina ze Slovenska, mnohé staré domky však zůstaly prázdné.[7]
Území a objekty
[editovat | editovat zdroj]K Bukovici odedávna patřil a stále patří i zájezdní hostinec Kocanda, který stojí na dolním konci Písařova. S hostincem jsou spojeny legendy o schůzkách loupežníků v dávných časech.[3]
V katastru vsi je evidována jedna kulturní památka[8], a to dřevěná zvonice - lidová architektura z počátku 20. století či konce 19. století, jediná roubená stavba tohoto druhu v oblasti.
Doprava a turistika
[editovat | editovat zdroj]Na území vsi se nacházejí autobusové zastávky „Písařov, Bukovice, křiž.“ poblíž hlavní křižovatky silnic I. třídy a „Písařov, Bukovice, č.4“ poblíž bývalé české menšinové školy. Na území Bukovice jsou též zastávky „Písařov, Kocanda“. Zastavuje zde několik autobusových linek, které projíždějí po silnicích č. 11 a 43. Nejbližší vlakové zastávky jsou v Červené Vodě (10 km), v Zábřeze na Moravě (18 km).[9]
Přes území Bukovic nejsou značeny žádné turistické trasy, pouze kolem Kocandy na hranici Bukovice vede cyklotrasa č. 6229 a nedaleko západně prochází červeně značená turistická trasa Štíty–Hanušovice přes Hanušovickou vrchovinu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Bukovice u Písařova byla založena jako samostatná obec patrně počátkem 15. století, Český rozhlas Olomouc, 18. 7. 2019, kbz (Miroslav Kobza)
- ↑ část obce: Bukovice (120642), Registr sčítacích obvodů a budov, přístup 9. 2. 2022
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 680.
- ↑ a b Historie, obec Písařov
- ↑ a b c d Věra Hájková: Dějiny školství ve vybrané obci, diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Ústav pedagogiky a sociálních studií, 2017
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
- ↑ Současnost, obec Písařov
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bukovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Bukovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
