Bitva na Baltu
| Bitva na Baltu | |
|---|---|
| Původní název | Моонзунд |
| Země původu | Sovětský svaz |
| Jazyk | ruština |
| Délka | 142 |
| Žánry | válečný film historický film filmové drama |
| Námět | Valentin Pikul |
| Scénář | Eduard Jakovlevič Volodarskij, Galina Muratova |
| Režie | Alexandr Alexandrovič Muratov |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Oleg Jevgeňjevič Meňšikov, Vladimir Vasiljevič Gosťjuchin, Ljudmila Valerjanovna Nilskaja |
| Hudba | Alexandr Michajlov |
| Kamera | Konstantin Ryžov |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 27. června 1988 |
| Produkční společnost | Lenfilm |
| Bitva na Baltu na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bitva na Baltu (v originále rusky Моонзунд – Moonzund) je sovětský válečný historický film z roku 1987 režiséra Alexandra Muratova. Jeho tématem jsou poměry v ruském námořnictvu, zejména v jeho Baltském loďstvu, v závěru ruské účasti na první světové válce, kdy se německé námořnictvo snaží v rámci operace Albion proniknout k Petrohradu přes Rižský záliv a Západoestonské souostroví (dobově nazývané Moonzund – odtud originální název filmu). Na ruské straně jsou připraveny zabránit jim v tom zejména pobřežní baterie na mysu Cerel ostrova Saaremaa a rozsáhlá minová pole hlídající Irbenský průliv.
Scénář k filmu napsali Eduard Volodarskij s Galinou Muratovou podle románu Moonzund Valentina Pikula a film natočilo studio Lenfilm.
Děj[editovat | editovat zdroj]
Hlavním hrdinou je nadporučík Sergej Nikolajevič Artěňjev (hraný Olegem Meňšikovem) kariérní voják šlechtického původu, pevně rozhodnutý nezajímat se o politiku a pouze odvádět dobrou práci při obraně vlasti. V průběhu filmu slouží jednak jako starší důstojník na torpédoborci Noviku, který klade miny v Rižském zálivu, a jednak u baterie na mysu Cerel. Od samého počátku se vyostřuje konflikt mezi důstojníky, kariérními vojáky často šlechtického původu, a mužstvem, které vesměs sympatizuje s bolševismem a snaží se i v rámci armády o jakousi vládu lidu. Na vedení jednotek se začínají podílet vyvolení bolševičtí aktivisté, kteří hlídají a schvalují příkazy důstojníků a na rozdíl od nich mají autoritu u mužstva, které by jinak asi příliš neváhalo své důstojníky z politických důvodů lynčovat. V případě Artěňjeva hraje roli politického vedoucího Trofim Semenčuk (hraný Vladimirem Gosťjuchinem), který mu v závěru pomáhá při předem ztraceném boji odříznuté baterie na Cerelu proti Němcům a na rozdíl od Artěňjeva je nakonec Němci coby bolševik vzápětí po zajetí zabit.
Vedlejší součástí děje je vztah Artěňjeva s Annou Revelskajovou (hraje ji Ljudmila Nilskaja), který je komplikován tím, že Anna slouží jako špionka.
Souvislosti[editovat | editovat zdroj]
- Předlohou pro postavu Artěňjeva byl skutečný velitel obrany na Cerelu Nikolaj Sergejevič Bartěněv.
Obsazení[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Моонзунд (фильм) na ruské Wikipedii.