Bešeňovské travertíny
 Bešeňovské travertíny | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1951, 1984 |
| Vyhlásil | Ministerstvo kultury SSR |
| Rozloha | 0,7323 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| okres, kraj | okres Ružomberok, Žilinský kraj |
| Umístění | Bešeňová |
| Souřadnice | 49°6′23″ s. š., 19°26′15″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Bešeňovské travertíny | |
| Další informace | |
| Kód | 211 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bešeňovské travertíny jsou přírodní výtvor, který se nachází v Žilinském kraji na Slovensku u obce Bešeňová. Roku 1984 byl objekt prohlášen chráněnou přírodní památkou. Tvoří jí 4 samostatné celky Červené terasy, travertinová skalka zvaná Kaplnka, pramenný travertinový kráter nad nivou Váhu tzv. Bazén, Biele terasy s odumřetým travertinem a několik solitérních minerálních pramenů. Nachází se v okrese Ružomberok v Žilinském kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v letech 1951, 1984 na rozloze 0,7323 ha. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.
Základní informace a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Bešeňovské travertíny jsou typem vápence, který vznikl vysrážením minerálních, či termálních pramenů bohatých na uhličitan vápenatý. Tyto prameny jsou bohaté ne jen na vápník, ale i na hořčík, železo a síru a dodávají lokalitě krásný živý lesk. Při vývěrech těchto pramenů se tvořily na ploše 3,18 hektarů unikátní travertínové kopy, bochníky, kaskády a jiné zajímavé útvary zabarvené nevšedními barvami.
Mimořádně pestře zbarvené jsou živé Červené terasy. Železo z minerálních pramenů má přímý vliv na barevné tónování travertinu od téměř bíle přes žlutou, pomerančovou až po rumělkově červenou, případně hnědou. Nejsytější tóny červené jsou v blízkosti vývěrů minerálního pramene, ve větší vzdálenosti od něj blednou. V zimě je obsah železa vyšší a povrchové vrstvy travertinu jsou červenější, v suchém létě je kaskáda nejsvětlejší. V 70. letech 20. století život Bielych terás ukončil hydrogeologický vrt. Na základě tohoto zásahu zanikly minerální prameny a ustala tvorba bílého travertinu. Kaplnka se nachází na okraji kamenolomu a je z ní možnost si prohlédnout celý bešeňovský travertín.
Minerální voda z Bešeňovských travertínů je pitná. Má mírně železitou, ale příjemnou chuť. Pramen se nachází nedaleko známého termálního koupaliště Bešeňová, vyvěrá v blízkosti červenkavé kamenné kopy nad železniční tratí.
V minulosti se zde těžil žlutohnědý travertinizovaný pramenit, tzv. zlatý bešeňovský travertin. Jeho vyleštěné zlaté desky zdobí budovu Univerzity Komenského v Bratislavě. Byl použit i na stavbách v jiných státech Evropy, např. ve Švýcarsku, Francii, Belgii a Německu.
Lokalita[editovat | editovat zdroj]
Tento vápencový lom se nachází severně několik sto metrů od boce Bešeňová. Patří k nejvýznamnějším travertinovým lokalitám na Slovensku a v rámci Evropy je nejzajímavější a nejvzácnější oblastí svého druhu.
Zajímavosti v okolí[editovat | editovat zdroj]
- Auquapark Gino Paradise: 0,6 km
- Archeologická kulturní památka Havránok: 2,9 km
- Lúčanský vodopád: 3,8 km
- Liptovská Mara: 5,8 km
- Medokýš - minerální pramen
- Bešeňovský Medokýš - minerální pramen
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bešeňovské travertíny na slovenské Wikipedii. Překlad byl doplněný o další nové informace.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BIZUBOVÁ, M. 2008. Prírodné krásy Slovenska. Kamene. Bratislava: Vydavateľstvo DAJAMA, 2008. 119 s. ISBN 978-80-89226-48-1.
- RUBÍN J., GALVÁNEK J., VYDRA V.: Klenoty neživej prírody Slovenska. MARTIN: Osveta, 1987. 272 s.
- Travertíny, Obec Bešeňová. 2009. Dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bešeňovské travertíny na Wikimedia Commons - Přírodní památka Bešeňovské travertíny, Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR
- Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky
