Arduino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arduino IDE
Screenshot vývojového prostředí Arduina ukazující jednoduchý program na blikání LED.
Vývojové prostředí Arduina ukazující jednoduchý program na blikání LED.
Vývojář Arduino Software
Aktuální verze 1.0.5 (11. 7. 2014)
Operační systém Multi-platformní (Java)
Typ softwaru Vývojové prostředí
Licence LGPL or GPL license
Web www.arduino.cc
Verze Arduino Diecimila je podobná předchozím modelům. Tuto desku později nahradila verze Duemilanove a na konci roku 2010 až dodnes pak Uno.

Arduino [čti Arduíno] je open-source platforma založená na mikrokontroleru ATMega od firmy Atmel a grafickém vývojovém prostředí, které vychází z prostředí Wiring (podobný projekt jako Arduino, tedy deska s mikrokontrolerem a IDE [1]) a Processing (prostředí pro výuku programování). [2] Arduino může být použito k vytváření samostatných interaktivních zapojení nebo může být připojeno k software na počítači (např. Macromedia Flash, Processing, Max/MSP, Pure Data, SuperCollider). Momentálně lze koupit verze, které jsou už zkompletované; schéma a návrh plošného spoje je dostupný pro ty, kteří si chtějí postavit Arduino sami.

Projekt Arduino získal ocenění v kategorii digitálních komunit na Prix Ars Electronica 2006. [3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Projekt vznikl v roce 2005 v Itálii ve městě Ivrea. Jeho cílem bylo vytvořit jednoduchou prototypovací platformu pro studenty, která umožní rychlý vývoj a jednoduché používání. Projekt zaznamenal velký úspěch a později začaly vznikat jeho další, novější verze. Do února 2010 se údajně prodalo více jak 120 tisíc kusů.[4]

Zakladatelé Massimo Banzi a David Cuartielles pojmenovali projekt po Arduinovi Ivrejském, významné historické postavě města.[5]

V roce 2010 vyšla, zatím poslední, verze Arduino desky s označením Uno, která nahradila svého předchůdce Duemilanove. Na konec roku 2011 byly ohlášeny nové desky Due a Leonardo a také nová revize Una R3.[6]

Filosofie[editovat | editovat zdroj]

Projekt Arduino je již od svého počátku volně dostupný (open-source) všem uživatelům, kteří jej chtějí používat a/nebo vylepšovat. Dokumentace a referenční příručka jazyka a externích knihoven je pak většinou vydávána pod licencí Creative Commons. Díky tomu jsou k dispozici všechny zdrojové soubory a je dodržována určitá kompatibilita (ať už pomocí jazyka Java, ve kterém je napsáno vývojové prostředí (IDE) nebo díky použití USB-to-RS232 převodníkového čipu, který zajišťuje virtuální sériovou linku a pro který jsou běžně dostupné ovladače na většinu platforem). Arduino se také snaží být dostupné i cenově, toho dosahuje použitím levné pracovní síly v Itálii. Pro své univerzální uplatnění je Arduino vyhledáváno především domácími kutily. Možnosti jeho využití jsou rozsáhlé. V České republice se začíná postupně rozšiřovat. Existuje několik elektronických obchodů, které dováží již hotovou desku, a vznikají i weby a články věnované právě Arduinu.

Platforma[editovat | editovat zdroj]

Hardware[editovat | editovat zdroj]

První verze desky Arduino Uno. Čip FTDI byl nahrazen ATMega8U2 (vlevo za USB konektorem). Oproti novější verzi rev2 chybí ICSP konektor pro ATMega8U2.

Desky arduino obsahují 8-bitové mikrokontrolery z rodiny AVR od firmy Atmel a množství dalších podpůrných obvodů. Oficiální vydání Arduina, které vyrábí a prodává Italská firma Smart Projects, používají čipy ATMega8, ATMega168, ATMega328, ATMega1280 a ATMega2560. Každá deska má většinu I/O pinů přístupných přes precizní patice, do kterých se jednoduše připojují další obvody, kterým ve světě Arduina říká Shieldy. Na deskách bývá několik diod, resetovací tlačítko, konektory pro ICSP programování, napájecí konektor, oscilátor a obvod zprostředkovávající komunikaci po USB. Základní verze Arduina, Arduino Uno, poskytuje celkem 14 I/O digitálních pinů a 6 pinů analogových. Šest digitálních pinů je také možné použít na softwarově řízený PWM výstup.

Hlavní mikrokontroler, který je uživatelsky programovatelný, již má bootloader (kód, který se po spuštění postará o základní nastavení mikrokontroleru, jako jsou interní časovače, nastavení rozhraní USART a další) a nastavené potřebné fuses bajty (těmi se nízkoúrovňově nastavují některé vlastnosti čipu). Díky tomu se uživatel nemusí starat o detaily a své programy píše v jazyce podobném C/C++.

Ačkoliv je Arduino připojeno k počítači pomocí rozhraní USB, je softwarově simulována sériová komunikace přes linku RS-232. Ve starších deskách, jako je například Duemilanove nebo Diecimila, se pro tyto účely používaly FTDI čipy, v nejnovější desce Uno toto obstarává ATMega8U2 s předprogramovaným firmware (ten je, jako vše ostatní, volně dostupný v podobě zdrojových kódů).

Díky otevřenosti celého projektu vzniká množství klonů od dalších firem i jednotlivců. Samotné Arduino lze jednoduše poskládat i z jednotlivých součástek na nepájivém kontaktním poli. Z klonů, které jsou s původním Arduino kompatibilní, jsou například:

  • "FreeDuino" Free klon Arduina — v současnosti v1.16, klon Diecimila
  • "LABduino" Český klon Arduina vytvořený z otevřené elektronické stavebnice MLAB
  • "Bare Bones Board" Arduino — kompatibilní, vyráběné a prodávané jako kit firmou Modern Device Company.
  • "Runtime" Arduino-kompatibilní deska, vyráběná a prodávaná jako kit firmou NKC Electronics.
  • "Boarduino" levnější klon Arduina Diecimila s piny pro zapojení rovnou do nepájivého pole.
  • "Arduelo Libero" trochu vylepšený český Free klon Arduino Diecimila.
  • "Seeeduino" smd verze 1.0b kompatibilní s Arduino Diecimila.

Typy Arduino desek[editovat | editovat zdroj]

Označení modulu Mikrokontrolér Flash
KiB
EEPROM
KiB
SRAM
KiB
Digitální I/O
piny
PWM

kanály

Analogové

vstupy

Typ USB rozhraní Rozměry
[mm]
Diecimila ATmega168 16 0.5 1 14 6 6 FTDI 68.6mm x 53.3mm
Duemilanove ATmega168/328P 16/32 0.5/1 1/2 14 6 6 FTDI 68.6mm x 53.3mm
Uno ATmega328P 32 1 2 14 6 6 ATmega8U2 68.6mm x 53.3mm
Due[7][8] ATMEL SAM3U 256 50 16
Mega ATmega1280 128 4 8 54 14 16 FTDI 101.6mm x 53.3mm
Mega2560 ATmega2560 256 4 8 54 14 16 ATmega8U2 101.6mm x 53.3mm
Leonardo[8] ATmega32u4 32 1 2 14 6 12 Atmega32u4 68.6mm × 53.3mm
Fio ATmega328P 32 1 2 14 6 8 Žádné 40.6mm x 27.9mm
Nano ATmega168 or ATmega328 16/32 0.5/1 1/2 14 6 8 FTDI 43mm x 18mm
LilyPad ATmega168V or ATmega328V 16 0.5 1 14 6 6 Žádné 50mm ø
Yún Atheros AR9331 - 400MHz

(ATmega32u4)

16 MiB

(32KiB)

1 64 MiB DDR2

(1KiB)

20

(ATmega32u4)

7 12 ATmega32u4 68.6mm x 53.3mm

Některé Arduino klony[editovat | editovat zdroj]

LilyPad s připojenými diodami.

FreeDuino je jeden z alternativních projektů postavených na Arduinu. Od Arduina se liší především názvem, na který mají výrobci Arduina právo. Naproti tomu může kdokoli svůj projekt nazvat FreeDuino. Ačkoli se FreeDuino, které v otevřenosti zachází mnohem dál než Arduino dá koupit, stále si ho může každý libovolně upravit (nebo od základů předělat), nazvat FreeDuinem a třeba i prezentovat nebo prodávat. Tudíž FreeDuino zbaví své fanoušky obchodní známky na název a nutnosti podřídit se centrální výrobě v případě, že chcete "originál". K dostání jsou také kity obsahující potřebné součástky a podobně.

Arduelo Libero je český klon, který vychází z projektu Arduino Diecimila. Arduelo je klonem open source produktu Arduino Diecimila a je s ním obvodově kompatibilní. Od Arduina se liší především názvem a několika drobnými úpravami, které však nemají na funkčnost žádný vliv. Jde především o trochu jiné rozmístění součástek, při zachování původních rozměrů desky. Patice nejsou dělené a jsou umístěny symetricky v palcovém rastru. Je to jednodušší a usnadní to návrh přídavných modulů. Přibyly i dva nové piny, na které je vyveden vstup pro externí oscilátor. Další drobnou změnou je přesunutí všech LED diod a resetovacího tlačítka mimo prostor mezi konektory, aby byly viditelné a dostupné i při použití nasazeného modulu. Arduelo je volně k dispozici včetně výrobních podkladů.

Tým vývojářů[editovat | editovat zdroj]

Jádro vývojářského týmu Arduina tvoří Massimo Banzi, David Cuartielles, Tom Igoe, Gianluca Martino, David Mellis a Nicholas Zambetti.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Hernando Barragán. About Wiring [online]. [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. [Shiffman]. Interview with Casey Reas and Ben Fry [online]. [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ARS Electronica. Prix Ars Electronica 2006 [online]. [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (německy) 
  4. CUARTIELLES, David. Öppnade hårdvaran och skapade Arduino. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. S. 10.  
  5. LAHART, Justin. Taking an Open-Source Approach to Hardware. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  6. Arduino.cc. Breakfast at Arduino [online]. [cit. 2011-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Richard Chirgwin. Arduino to add ARM board this year [online]. 2011-09-20, [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Vlastimil Slinták. Novinky v Arduino světě [online]. 2011-09-26, [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Arduino ve Wikimedia Commons

Česky

Anglicky