Anton Svraka
| Anton Svraka | |
|---|---|
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1925 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Soc. dem. str. Uherska Maď.-něm. soc. dem. KSČ |
| Narození | 10. března 1874 |
| Úmrtí | ??? |
| Profese | spisovatel a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anton Svraka, též Antal Svraka (10. března 1874[1] – ???), byl československý politik z Bratislavy a senátor Národního shromáždění ČSR za Maďarsko-německou sociální demokracii, později za Komunistickou stranu Československa.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Už před vznikem Československa patřil mezi předáky sociálních demokratů v Prešpurku. Byl jejich tajemníkem. Počátkem roku 1918 se podílel na přípravě oslav výročí maďarské revoluce roku 1848.[2]
V roce 1920 byl aktivním stoupencem levicového křídla sociální demokracie.[3] Účastnil se jejího celoslovenského sjezdu v Lubochni a byl zvolen místopředsedou sjezdu.[4]
Po vzniku Československa byl ještě v lednu 1920 skeptický ohledně možného připojení bratislavských sociálních demokratů k Československé sociálně demokratické straně dělnické, protože se obával propadu popularity mezi početnými bratislavskými etnickými Maďary a Němci. Vyjádřil se tehdy pro to, aby československá sociální demokracie deklarovala vůli řešit otázku menšin a jejich kulturních požadavků. Pokud by tak neučinila, měli maďarští a němečtí sociální demokraté na Slovensku kandidovat v nadcházejících volbách samostatně, což se také stalo.[2]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Maďarsko-německou sociální demokracii[2] senátorské křeslo v Národním shromáždění. Pak přešel do senátorského klubu nově zřízené KSČ. Mandát držel do roku 1925.[5] Působil na Slovensku, v stengorafickém protokolu je uvedeno, že projevy ve sněmovně měl v němčině.[6][7] V jiných zdrojích je uváděn jako Maďar.[8][2]
Profesí byl tajemníkem v Bratislavě.[9] Od roku 1921 vydával v Bratislavě maďarský list Népszava.[10]
V roce 1922 tisk informoval, že Svraka opouští senátorský klub KSČ, ale pak musel zprávu dementovat.[11] V roce 1927 byl odsouzen na dva měsíce do vězení za pobuřování, kterého se měl dopustit roku 1926 v Gejdelu v okrese Nitra.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Poslanci a senátoři 1920 – 1925 za Československou sociálně demokratickou strana dělnickou [online]. cssd-tabor.cz [cit. 2014-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-05.
- ↑ a b c d VAN DUIN, Pieter C. Central European Crossroads: Social Democracy and National Revolution in ... [online]. Berghahn Books, 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné online. ISBN 978-1-84545-395-4. (anglicky)
- ↑ Marxistická ľavica pred vznikom KSČ - Príspevok k 90-temu výročiu radikálnej ľavice na území "Československa" [online]. birdz.sk [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu. (slovensky)
- ↑ KOVÁČIKOVÁ, Terézia. Ľubochňa 1921-1971 [online]. Pravda-Ústav dejín KSS, 1971 [cit. 2015-01-04]. S. 56. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online.
- ↑ 205. schůze [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-05.
- ↑ 214. schůze [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-05.
- ↑ Národný kalendár [online]. Matica slovenská, 2001 [cit. 2015-01-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14.
- ↑ PÁSTOR, Zoltán. Vydávanie, rozširovanie a perzekúcia komunistickej tlače v rokoch 1921-1938 [online]. Matica slovenská, 1987 [cit. 2015-01-04]. S. 245. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Senátor Antonín Svraka. Národní listy. Prosinec 1922, roč. 62, čís. 345, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Bývalý komunistický senátor odsouzen do vězení. Národní politika. Únor 1927, roč. 45, čís. 53, s. 3. Dostupné online.