Anton Svraka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anton Svraka
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Stranická příslušnost
ČlenstvíSoc. dem. str. Uherska
Maď.-něm. soc. dem.
KSČ

Narození10. března 1874
Úmrtí???
Profesespisovatel a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anton Svraka, též Antal Svraka (10. března 1874[1] – ???), byl československý politik z Bratislavy a senátor Národního shromáždění ČSR za Maďarsko-německou sociální demokracii, později za Komunistickou stranu Československa.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Už před vznikem Československa patřil mezi předáky sociálních demokratů v Prešpurku. Byl jejich tajemníkem. Počátkem roku 1918 se podílel na přípravě oslav výročí maďarské revoluce roku 1848.[2]

V roce 1920 byl aktivním stoupencem levicového křídla sociální demokracie.[3] Účastnil se jejího celoslovenského sjezdu v Lubochni a byl zvolen místopředsedou sjezdu.[4]

Po vzniku Československa byl ještě v lednu 1920 skeptický ohledně možného připojení bratislavských sociálních demokratů k Československé sociálně demokratické straně dělnické, protože se obával propadu popularity mezi početnými bratislavskými etnickými Maďary a Němci. Vyjádřil se tehdy pro to, aby československá sociální demokracie deklarovala vůli řešit otázku menšin a jejich kulturních požadavků. Pokud by tak neučinila, měli maďarští a němečtí sociální demokraté na Slovensku kandidovat v nadcházejících volbách samostatně, což se také stalo.[2]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Maďarsko-německou sociální demokracii[2] senátorské křeslo v Národním shromáždění. Pak přešel do senátorského klubu nově zřízené KSČ. Mandát držel do roku 1925.[5] Působil na Slovensku, v stengorafickém protokolu je uvedeno, že projevy ve sněmovně měl v němčině.[6][7] V jiných zdrojích je uváděn jako Maďar.[8][2]

Profesí byl tajemníkem v Bratislavě.[9] Od roku 1921 vydával v Bratislavě maďarský list Népszava.[10]

V roce 1922 tisk informoval, že Svraka opouští senátorský klub KSČ, ale pak musel zprávu dementovat.[11] V roce 1927 byl odsouzen na dva měsíce do vězení za pobuřování, kterého se měl dopustit roku 1926 v Gejdelu v okrese Nitra.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Poslanci a senátoři 1920 – 1925 za Československou sociálně demokratickou strana dělnickou [online]. cssd-tabor.cz [cit. 2014-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-05. 
  2. a b c d VAN DUIN, Pieter C. Central European Crossroads: Social Democracy and National Revolution in ... [online]. Berghahn Books, 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné online. ISBN 978-1-84545-395-4. (anglicky) 
  3. Marxistická ľavica pred vznikom KSČ - Príspevok k 90-temu výročiu radikálnej ľavice na území "Československa" [online]. birdz.sk [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu. (slovensky) 
  4. KOVÁČIKOVÁ, Terézia. Ľubochňa 1921-1971 [online]. Pravda-Ústav dejín KSS, 1971 [cit. 2015-01-04]. S. 56. Dostupné online. (slovensky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 
  6. 205. schůze [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-05. 
  7. 214. schůze [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-05. 
  8. Národný kalendár [online]. Matica slovenská, 2001 [cit. 2015-01-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 
  10. PÁSTOR, Zoltán. Vydávanie, rozširovanie a perzekúcia komunistickej tlače v rokoch 1921-1938 [online]. Matica slovenská, 1987 [cit. 2015-01-04]. S. 245. Dostupné online. (slovensky) 
  11. Senátor Antonín Svraka. Národní listy. Prosinec 1922, roč. 62, čís. 345, s. 2. Dostupné online. 
  12. Bývalý komunistický senátor odsouzen do vězení. Národní politika. Únor 1927, roč. 45, čís. 53, s. 3. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]