Antonín Kocí

pplk. Antonín Kocí
pplk. Antonín Kocí
Narození	6. června 1899; Pstruží; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. června 1942 (ve věku 43 let); Kounicovy koleje; Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí	popraven
Národnost	česká
Alma mater	Vojenská akademie v Hranicích
Znám jako	Antonín Kočí
Děti	Yvetta Kocí
Rodiče	Antonín Kocí a Matylda Schindlerová
Příbuzní	sourozenci Jaroslav Kocí a Vilemína Milatová, švagr Rudolf Milata
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Podplukovník Antonín Kocí (někde uváděn jako Antonín Kočí, 6. června 1899 Pstruží – 22. června 1942 Kounicovy koleje) byl československý důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Antonín Kocí se narodil 6. června 1899 ve Pstruží na Frýdecko-Místecku v rodině místního řídícího učitele a správce školy Antonína Kocí a Matyldy rozené Schindlerové. Studoval na reálném gymnáziu v Místek, studium ale nedokončil, protože byl 15. února 1917 odveden do c. a k. armády. Absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v Jablonci nad Nisou a závěrečné měsíce první světové války bojoval na italské frontě.

Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Československa na konci října 1918 pokračoval Antonín Kocí v armádní službě, vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích a stal se důstojníkem. Vojenskou kariéru mu na velitelství 8. divize ukončil rozpad Československa a zrušení armády po německé okupaci v březnu 1939. Žil v Brně.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po nuceném ukončení armádní služby pracoval Antonín Kocí od 1. července 1939 na Zemském národním výboru v Brně. Již na jaře téhož roku vstoupil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa a následně i Petičního výboru Věrni zůstaneme. Za svou činnost byl 9. října 1941 gestapem a uvězněn na brněnských Kounicových kolejích. Dne 22. června 1942 byl stanným soudem odsouzen k trestu smrti a ještě týž den popraven. Jeho tělo bylo zpopelněno o den později v Brněnském krematoriu.

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Antonínu Kocí byl v roce 1945 in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939
Antonín Kocí byl v roce 1945 in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Antonín Kocí měl bratra Jaroslava Kocí a sestru Vilemínu Milatovou. Oba se rovněž zapojili do protinacistického odboje, Jaroslav byl vězněn v koncentračním táboře Dachau^[1] a Vilemína v koncentračním táboře Ravensbrück.^[2] Její manžel a švagr Antonína Kocí Rudolf Milata byl československým legionářem a rovněž protinacistickým odbojářem.^[3] Manželka Antonína Kocí se jmenovala Julie, dceři Yvettě bylo v době jeho zatčení devět let.