Antifonář královny Rejčky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antifonář královny Alžběty Rejčky
Klášterní knihovna v Rajhradě, Moravský zemský archiv v Brně, Österreichische Nationalbibliothek Wien
Antifonář královny Alžběty Rejčky
Antifonář královny Alžběty Rejčky
Typantifonář (Iluminovaný rukopis)
Doba vznikupočátek 14. století
Místo vznikuČeské královstvíČeské království České království
Jazyklatina
Objednavatelkrálovna Alžběta Rejčka
Obsahduchovní hudba
Bývalý majitelStarobrněnský klášter cisterciaček (částečně dosud)

Antifonář královny Rejčky je součást sbírky několika rukopisů, které na počátku 14. století nechala vyhotovit česká královna Alžběta (Eliška) Rejčka. Celou sbírku pak věnovala starobrněnskému klášteru cisterciaček, který sama v roce 1323 založila.

Seznam částí[editovat | editovat zdroj]

Celou sbírku pak představují následující jednotlivé části:

a posledních pět svazků

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Vědeckým výzkumem Rukopisů královny Rejčky se z muzikologického hlediska ve svém díle věnuje František Pokorný.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠPIRUDA, Antonín. Olomoucké knižní malířství v letech 1350 – 1420 v kontextu knižní malby na Moravě. Brno, 2001. Diplomová práce Semináře dějin umění. Filosofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce doc. PhDr. Lubomír Slavíček.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]