Antifonář královny Rejčky
| Antifonář královny Alžběty Rejčky | |
|---|---|
| Klášterní knihovna v Rajhradě, Moravský zemský archiv v Brně, Österreichische Nationalbibliothek Wien | |
 Antifonář královny Alžběty Rejčky | |
| Typ | antifonář (Iluminovaný rukopis) |
| Doba vzniku | počátek 14. století |
| Místo vzniku |  České království |
| Jazyk | latina |
| Objednavatel | královna Alžběta Rejčka |
| Obsah | duchovní hudba |
| Bývalý majitel | Starobrněnský klášter cisterciaček (částečně dosud) |
Antifonář královny Rejčky je součást sbírky několika rukopisů, které na počátku 14. století nechala vyhotovit česká královna Alžběta (Eliška) Rejčka. Celou sbírku pak věnovala starobrněnskému klášteru cisterciaček, který sama v roce 1323 založila.
Seznam částí[editovat | editovat zdroj]
Celou sbírku pak představují následující jednotlivé části:
- žaltář klášterní knihovny v Rajhradě (sig. R355)
- antifonář klášterní knihovny v Rajhradě (sig. R 600) vlastní Benediktinská knihovna v Rajhradě
- Antifonář Zemského muzea v Brně (sig. F M 7) Moravský zemský archiv v Brně
a posledních pět svazků
- lekcionáře (sig. Cod. 1772 a sig. Cod. 1773),
- graduál (sig. Cod. 1774)
- kniha chorálních zpěvů (Liber choralis ordinis cistercinensis, sig. Cod. 1813)
- kolektář (Capitulare et orationarium chori, sig. Cod. 1835) se nalézá v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni.
Výzkum[editovat | editovat zdroj]
Vědeckým výzkumem Rukopisů královny Rejčky se z muzikologického hlediska ve svém díle věnuje František Pokorný.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠPIRUDA, Antonín. Olomoucké knižní malířství v letech 1350 – 1420 v kontextu knižní malby na Moravě. Brno, 2001. Diplomová práce Semináře dějin umění. Filosofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce doc. PhDr. Lubomír Slavíček.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antifonář královny Rejčky na Wikimedia Commons
